Seminář týkající se přípravy na horko v Tokiu absolvoval i lezec Ondra

Tokio 2020
Tokio 2020
3 Minuty čtení
3 Minuty čtení

Zapisoval si poznámky do počítače, fotil si části prezentací, které ho zaujaly. Lezec Adam Ondra se stejně jako desítky trenérských osobností z mnoha olympijských sportů zúčastnil semináře READY FOR TOKYO 2020, který uspořádal Český olympijský výbor společně s Vysokoškolským sportovním centrem při ministerstvu školství. Téma v rámci přípravy na horké a vlhké podnebí v Tokiu znělo: Klimatické podmínky v dějišti olympijských her 2020 a jak na ně reagovat.

„Jsou to velmi cenné informace, protože Japonci jsou na teplo zvyklí a budou na něj reagovat dobře, ale my lezci z Evropy s tím budeme bojovat. Připravit se na to není kamínek do výkonu, ale obrovský kámen. V našem sportu bude teplo hrát opravdu markantní roli. Není to jen o vnímané teplotě, ale o samotném tření jednotlivých chytů. Já se cítím poměrně termosensitivní a na skalách jsem svoje nejtěžší cesty vylezl v opravdu velké zimě. Ta v Tokiu nebude a je třeba se na to připravit. Navíc je tam i specifická vlhkost vzduchu, takže na jednotlivých chytech může být špatné tření, takže musíme vyřešit, jak na to připravit kůži na prstech,“ řekl Adam Ondra, letošní mistr světa i Evropy v lezení na obtížnost.

Společně se zástupci řady sportů včetně plavání, cyklistiky, rychlostní kanoistiky a vodního slalomu, veslování, moderního pětiboje, sportovní střelby, triatlonu, šermu, jachtingu, gymnastiky a mnoha dalších si vyslechl na úvod přednášku profesora Martina Matějoviče na téma Tepelné trauma ve sportu – od fyziologie k následkům, během které aktivní závodník v triatlonu popsal stavy, které provázejí syndrom z přehřátí.

Odborník na funkční respirační trénink Jiří Dostal pak popsal rizikové faktory, adaptaci a strategie pro maximalizaci výkonu v extrémních teplotních podmínkách. Připomněl, že výkon neřídí svaly, ale mozek. A že adaptace je vysoce individuální a je třeba se jí věnovat v předstihu. Docent Michal Botek pak představil možnosti simulace podmínek pro Tokio, které budou pro sportovce dostupné v Olomouci a v Praze.

Profesor Libor Vítek, odborník na výživu, se zaměřil na optimalizaci pitného režimu v extrémních teplotních klimatických podmínkách. „Pitný režim u sportovců je důležitý nejen pro Tokio. Ale pokud se budeme schopní adaptovat co nejlépe na tamní podmínky, jsme schopni zlepšit výkonnost o jednotky procent. A o to se snažíme,“ uvedl. Také v případě pitného režimu platí, že je nutné ho připravit individuálně.

Docent Jiří Balaš pak představil rešerši na téma fyziologické principy ochlazování a efekt na sportovní výkon nebo zotavení. Eliška Miková hovořila o současných možnostech chladících materiálů, ochlazovacích prostředcích a způsobu jejich využití před, během a po výkonu. Různé typy chladících vest nebo například návleků si mohli účastníci semináře také vyzkoušet a osahat na vlastní kůži.

„Ledové bazénky a chladící vesty jsme měli možnost vyzkoušet například na nedávných Světových plážových hrách v katarském Dauhá,“ řekl Jiří Neumann, šéflékař Českého olympijského týmu, který přednesl informace o klimatických podmínkách a možnosti jejich kompenzace v dějišti olympijských her. „Letos čtyřiadvacátého července, kdy budou příští rok zahájeny olympijské hry, bylo v Tokiu 41,7 stupně ve stínu, to hovoří za vše. Pro organismus to bude opravdu náročné, proto mají setkání tohoto typu velký význam. Je to první seminář, na který určitě navážeme. Možných opatření, abychom eliminovali tepelné vyčerpání, je celá spousta,“ dodal.

Cílem semináře i činnosti štábu Českého olympijského týmu je nachystat pro sportovce v Tokiu to nejlepší možné zázemí. „Že štěstí přeje připraveným, to platí obzvlášť ve sportu. A pro olympijské hry je příprava velmi důležitá. Pro sportovce jsou obdobím, kdy budou předvádět to, co natrénovali za čtyři roky a mnohdy více let. Půjdou na hraniční hodnoty svých výkonů a toho, co jsou jejich organismy schopny dokázat. Proto je adaptace na podmínky, příprava pitného režimu nebo využití ochlazovacích technik velmi důležitá. Může to být ten rozdílový bodík, který našim sportovcům přinese úspěch,“ řekl Martin Doktor, sportovní ředitel Českého olympijského výboru a šéf mise pro hry v Tokiu 2020.

líbil se ti článek?