Hlavní cena fair play pro tenistu Jana Kodeše a horolezce Bělíka s Auermüllerem

Fair play je jedním z pilířů olympijské myšlenky. Ve vypjatých chvílích její naplnění vyžaduje silný charakter. Často se totiž sportovec či jeho tým díky fair play ocitne v nevýhodné situaci, která může znamenat třeba i ztrátu vítězství... Ti, kteří v uplynulém roce – případně v celém životě – pevný charakter prokázali, se dočkali ocenění od Českého klubu fair play.

„Letos se sešlo více návrhů než obvykle. Mezi nimi je řada případů, kdy si sportovci dokázali bleskově srovnat správné hodnoty a podle nich se také zachovat. Velkou skupinu tvoří i ti, kteří jsou dlouhá léta správným příkladem a dokázali důsledně vychovávat i své nástupce. To je ohromně záslužná práce,“ říká Květoslava Pecková, předsedkyně ČKFP.

Hlavní cenu získali horolezci Antonín Bělík s Vítem Auermüllerem a také bývalý tenista Jan Kodeš. Horolezci vzdali 300 metrů pod vrcholem výstup na osmitisícovku Broad Peak, protože se místo toho rozhodli zachránit kolegu, jenž po pádu zůstal bezvládně ležet daleko od výstupové trasy. Muži mu svým činem zachránili život.

Vítěz tří grandslamových turnajů Jan Kodeš se ceny dočkal mimo jiné za to, když coby nehrající kapitán daviscupového týmu v 80. letech statečně usiloval o vyřešení problémů kolem Ivana Lendla. „Má za sebou příkladnou a bezproblémovou kariéru, ctí čestné jednání nejen ve hře,“ podotýká Pecková.

Čestná uznání obdržela desítka sportovců, současných i bývalých. Například orientační běžkyně Daniela Nechanická a Lenka Kamenická za pomoc zraněné soupeřce, dále dlouholetý atletický trenér Miroslav Novák, bývalý skokan na lyžích Mojmír Stuchlík nebo někdejší atlet Zdeněk Horáček.

Děkovné dopisy míří za dalšími deseti sportovci. Třeba hokejový gólman Pardubic Martin Růžička ve vypjatém finále extraligy s Brnem přiznal, že tečoval puk do ochranné sítě, byť to sudí neviděli, házenkářka Martina Weisenbilderová zase odmítla gól, který jí byl připsán, protože míč prošel do sítě z boku. Brankář Sokola Cehnice B Petr Velíšek pro změnu v utkání IV. třídy okresního přeboru upozornil sudí, že míč přešel brankovou čáru, přestože se dál pokračovalo ve hře. Soupeř Cehnic tím šel do vedení 2:1.

Zvláštní cenu pak získala společná charitativní akce České basketbalové federace a České televize „Každý koš pomáhá“. Jejím hlavním cílem je dlouhodobě pomáhat jednotlivcům i neziskovým organizacím ve složitých situacích.

Školní cenu obdrželo za mimořádné činy 24 žáků, studentů a kantorů.

SEZNAM LAUREÁTŮ ČKFP 2012

Slavnostní vyhlášení ČKFP za rok 2012 (v pořadí: děkovné dopisy, diplomy, zvláštní cena, hlavní ceny)

Děkovné dopisy

Libor KOHUT: trenér ostravského Klubu plaveckých sportů hlasoval při projednávání protestu na republikovém finále Asociace školních sportovních klubů ve prospěch závodníka Zlínského kraje. Kdyby hlasoval opačně, pak by poměrem hlasů 3:2 získali plavci Severomoravského kraje, čili jeho svěřenci, již na počátku soutěže rozhodující náskok. Příkladný trenérův postoj v duchu fair play ocenili všichni jeho kolegové.

Martin RŮŽIČKA: hokejový brankář Pardubic upozornil, že tečoval touš, jenž skončil v ochranné síti za jeho brankou. Rozhodčí si toho totiž nevšimli. Vypjaté finále extraligy Pardubic s Brnem tak pokračovalo v blízkosti Růžičkovy branky, namísto vhazování buly za modrou čarou.

Aleš TICHÝ: fotbalista TJ Sokol Stodůlky byl v útočné akci faulován a rozhodčí poté nařídil pokutový kop. Faulovaný však verdikt odmítl s odůvodněním, že k zákroku došlo před hranicí „šestnáctky“. Rozhodčí své rozhodnutí změnil a domácí, kteří vedli 1:0, zahrávali pouze trestný kop. V utkání 2. třídy pražského přeboru proti Sokolu Lipence by jim gól z penalty jistě přišel vhod, navíc hráli o postup. Tím více čin kapitána Stodůlek ocenili jak diváci a rozhodčí, tak i hráči obou týmů.

Martina WEISENBILDEROVÁ: házenkářka DHK Baník Most vystřelila v extraligovém utkání s HC Veselí nad Moravou na branku a rozhodčí i diváci v mostecké hale byli přesvědčeni o tom, že padl gól. Střelkyně však věděla, že míč letěl vedle tyče a do sítě se dostal z boku. Přesvědčila rozhodčí i delegáta, že gól nemůže platit, a proto byl ze zápisu vymazán. Gesto juniorské reprezentantky ocenili diváci, trenéři i hráčky obou celků.

Pavel HORVÁTH a Milan PETRŽELA: fotbalisté Viktorie Plzeň prokázali smysl pro fair play v utkání zimní Tipsport ligy proti Slovanu Liberec. Rozhodčí, jenž měl zakrytý výhled, odpískal ve prospěch Plzně penaltu za hraní rukou a verdikt odmítl změnit, byť ho přesvědčovali hráči obou týmů. Plzeňský kapitán Horváth od míče na značce pokutového kopu odešel a vyzval spoluhráče Petrželu, ať míč soupeři vrátí. Ten poslechl a jemný dloubák poslal k rukám libereckého brankáře. Stalo se za stavu 2:2, Plzeňští nakonec prohráli 2:3.

Petr HUSNÍK: stolní tenista Robotu Mokré Lazce přiznal v extraligovém utkání s DTJ Hradec Králové, že v souboji s Františkem Kantou škrtl míček zahraný soupeřem o hranu stolu. Rozhodčím tento moment unikl. Utkání, v němž šlo o postup do play-off, Husník prohrál. Navíc ho trenér za přístup v duchu fair play nepochválil...

Josef MEDEK: kapitán stolních tenistů SKST Liberec odmítl při utkání play-off první ligy s TTC Moravská Slavia Brno, aby mu rozhodčí mylně a neprávem připsali bod. Proto v souboji s brněnským Romanem Chrástem zahrál schválně míček do síťky. Poté prohrál set i celý zápas 2:3.

Boris ONDERKA: florbalistovi FbC Ostrava se v zápase Podbeskydské ligy proti Sokolu Frenštát pod Radhoštěm odrazil míček od nohy do soupeřovy branky. Stalo se tak v nepřehledné situaci a rozhodčí si toho nevšiml. Dosažení gólu nohou je v rozporu s pravidly. Ostravští mohli snížit na 2:3, ale Boris se k nechtěnému zásahu přihlásil a branka nebyla uznána. Jeho čin ocenili všichni hráči i diváci.

Petr VELÍŠEK: fotbalový brankář Sokola Cehnice B prokázal v utkání IV. třídy okresního přeboru na Strakonicku vysoký smysl pro fair play. Po nepřehledné situaci před vlastní brankou oznámil rozhodčímu, že míč, jenž byl mezitím odehrán, se ocitl za brakovou čarou. Rozhodčí tak dodatečně gól uznal a domácí tým Sokola Čičenice se ujal vedení 2:1. Brankářův čin ocenili hráči obou mužstev.

Diplomy (čestná uznání)

Daniela NECHANICKÁ a Lenka KAMENICKÁ: orientační běžkyně poskytly při závodě v okolí Humpolce pomoc zraněné soupeřce Lence Šťastné z SK Chotěboř. Větev jí způsobila hlubokou a krvácející tržnou ránu na noze, a tudíž nemohla pokračovat v závodě a ani chodit. Jako první se u ní zastavila Daniela Nechanická z SK Nové Město na Moravě, ránu zaškrtila a běžela do cíle pro pomoc. Poté k zraněné přiběhla Lenka Kamenická, rovněž z SK Nové Město na Moravě, a počkala u ní až do příjezdu pomoci. Obě běžkyně závod nedokončily.

Miroslav NOVÁK: dlouholetý atletický trenér působil mimo jiné v USK Praha, patřil k obětavým organizátorům okresní sportovní ligy na Náchodsku i soutěže Zdatné děti. Kromě toho desítky let vedl oddíl TJ ODPM Náchod a byl lektorem přípravy nových trenérů. Celoživotně vyznával hodnoty chování v duchu fair play.

Mojmír STUCHLÍK: bývalý skokan na lyžích, jenž reprezentoval na zimních olympijských hrách roku 1956 v italské Cortině, se později stal trenérem skokanů a sdruženářů v TJ Semily. Třebaže byl po událostech roku 1968 degradován pracovně i společensky, na trenérskou práci nezanevřel.

Jaroslav TOMÁŠEK: dlouholetý volejbalový trenér a funkcionář působil jako úspěšný trenér mládeže v TJ Jiskra Kolora Semily a již desítky let je předsedou Okresního volejbalového svazu v Semilech. Jeho svěřenci, kolegové i spolupracovníci ho vždy považovali za čestného, pracovitého a přímého člověka.

Antonín SKLENÁŘ: bývalý reprezentant v orientačním běhu, člen týmu SKI-OB Šternberk, zahlédl při mistrovství České republiky zraněného Martina Poklopa, závodníka Severky Šumperk. Proto ve své kategorii závod v okolí hradu Kost ukončil a vydal se za pořadateli, aby vážně zraněnému Martinovi, členu Severky Šumperk, zajistil odvoz a lékařské ošetření.

Rudolf OBID: úspěšný boxer a po skončení aktivní kariéry uznávaný trenér působil dlouhodobě v TJ Praga, kde pro ligový ring vychoval řadu mistrů republiky i reprezentantů. Patřil ke spoluzakladatelům klubu SAC Praga v pražských Vysočanech, kde se ve svých téměř pětaosmdesáti letech nadále věnuje tréninku mládeže. Po celý život byl pro své okolí vždy sportovním a morálním vzorem.

Zdeněk HORÁČEK: někdejší atlet Sokola Vinohrady, Staré Boleslavi a pražských klubů Dukly i Bohemians se desítky let věnoval trénování atletického žactva a dorostu. Kromě toho byl třicet let šéfem komise mládeže pražského atletického svazu. Osobním příkladem působil na své kolegy i svěřence a vedl je tak k zodpovědnému přístupu k životu i ke sportu.

Ladislav KOŘÁN: pražský rodák, ročník 1924, byl po válce mistrem ČSR v běhu na 1 500 metrů. Roku 1947 získal na mistrovství světa spojeneckých armád v Hannoveru spolu se Zátopkem, Zabloudilem, Roudným a Vomáčkou zlatou medaili v přespolním běhu družstev na deset kilometrů. Po únoru 1948 odešel ilegálně do Německa, za rok se vracel pro manželku a na hranicích byl zatčen, uvězněn a deset let těžce pracoval v jáchymovských dolech. Dalším milníkem v jeho životě byl rok 1968. Když legálně pobýval v USA a došlo k okupaci naší země sovětským Ruskem, rozhodl se zůstat v zámoří natrvalo. Našel uplatnění v mnoha oborech, mimo jiné pracoval i pro oceánologa Jacquese Cousteaua. Po roce 1989 přijíždí na návštěvy rodné země, zúčastňuje se například v Teplicích Běhu pod Doubravkou, jejž kdysi založil a třikrát vyhrál. Stal se čestným členem Českého klubu olympioniků, kterým byl za celoživotní jednání v duchu fair play k ocenění navržen.

Zvláštní cena

KAŽDÝ KOŠ POMÁHÁ: společná charitativní akce České basketbalové federace a České televize, jejímž hlavním cílem je dlouhodobě pomáhat jednotlivcům i neziskovým organizacím ve složitých situacích. Nápad sportovního komentátora České televize Jakuba Bažanta od začátku podpořili předseda Asociace ligových klubů Zdeněk Bříza a bývalý basketbalový reprezentant Jiří Zídek mladší. Na projektu, jenž odstartoval v roce 2007, se podílejí ligové kluby, hráči, hráčky a rozhodčí. K nim se při přenosech České televize připojují i televizní diváci posíláním dárcovských SMS zpráv.

Hlavní ceny fair play

Antonín BĚLÍK a Vít AUERMÜLLER: při výstupu na pákistánskou osmitisícovku Broad Peak byli svědky pádu horolezce, jenž minul několik trhlin a zůstal bezvládně ležet daleko od výstupové trasy. V tu chvíli se rozhodli pro jeho záchranu bez ohledu na to, že jim k vrcholu zbývalo 300 výškových metrů. Tím se vzdali dosažení vrcholu a úspěchu expedice. S Taiwancem Coolonem Chuangem sestupovali jedenáct hodin do čtvrtého výškového tábora, odkud se podařilo zorganizovat jeho přesun do základního tábora. Členové Vysokohorských sportů Brno tak zachránili život horolezci, jenž byl navíc postižen výškovou nemocí.

Jan KODEŠ: jeden z nejlepších tenistů naší historie, vyhrál tři grandslamové turnaje – Paříž 1970, 1971 a Wimbledonu 1973. Byl dlouholetým člen československého daviscupového týmu, finalistou 1975 a vítězem této soutěže v roce 1980. Svého času čtvrtý hráč světového žebříčku a mnohonásobným mistr republiky významně pomohl tenisu v minulém režimu, v době, kdy byl tento sport označen nálepkou „buržoazní“. Když se stal v 80. letech nehrajícím kapitánem daviscupového týmu, statečně usiloval o vyřešení problémů kolem Ivana Lendla, což dosud není sportovní veřejnosti dostatečně známo. Roku 1990 byl uveden do Síně slávy Mezinárodní tenisové federace.