Blog Lumíra Proppera: Kanada zemí štafetě zaslíbenou

Historie se opakuje. Po 22 letech vybojovala naše štafeta olympijský bronz a znovu to bylo v Kanadě. Zatímco sada medailí z Calgary byla i pro odborníky šokem, ve Vancouveru reprezentovalo kvarteto, kterému se jen shodou okolností dosud nepodařilo výkonnost „prodat“.

Při přenosu ze ZOH 1988 se důležité lesní úseky na obrazovky téměř nedostaly, ve středu jsme zase vzhledem ke kolapsu techniky neviděli souboj finišmanů. V zatáčce před stadiónem Koukal přidal na rychlosti, jak to měl naučené z týmového sprintu, v rovince se odpoutal od Francouze Jonniera a obraz zmizel...  Jen z jásotu komentátorů a Koukalových gest jsem usoudil, že se jejich sen proměnil v realitu.

Mohli se prosadit už na ZOH 2006 v Turínu, kde vše zmařila špatně vyplněná přihláška. Narozdíl od minulých sezón se letos o ambicích českého kvarteta téměř nemluvilo. Jen Koukal se přiznal, že snil o tomhle momentu od roku 1997, kdy Češi vyhráli juniorské mistrovství světa. Od té doby si pamatoval, že násobená radost štafety je ta nejlepší.

Před 22 lety se prý trenéru Rázlovi štafetovém bronzu zdálo už před odletem z Prahy. Jeho svěřenci to rázně označili za sen z oblasti sci-fi a za rozumný cíl považovali šesté místo. Změna počasí v noci před závodem rozmetala plán obsazení úseků. Na první dva byli postaveni nováčkové Radim Nyč s Václavem Korunkou a ti zajeli výborně. Pavel Benc postavení štafety dokázal zlepšit a Ladislav Švanda bronz dovršil.

Nejostřílenější současný běžec Lukáš Bauer taky uvažoval střízlivě, kdyby jim vše ideálně vyšlo, mohli by podle jeho kalkulací bojovat o šestou příčku. Po závodě sáhl po jiných „notách“… "Zázraky se dějí! Loni jsme byli výrazně silnější a dojeli předposlední. Zatímco v Liberci na mistrovství světa 2009 nám štěstí nepřálo, letos jsme si ho vybrali až až.“ I ta hustá chumelenice byla dobře načasována. Když Bauer dojížděl vedoucí skupinu sněžilo snad nejvíc a soupeře to trošku zdrželo.

V cíli brečel a vůbec se za to nestyděl, protože cesta ke štafetové medaili vždy bývá strašně dlouhá a nikdy nevede přímo.

(25. 2. 2010)