Daniel Táborský: Český box jde nahoru!

Evropské hry 2015
Evropské hry 2015
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

V české výpravě Daniela Táborského určitě nepřehlédnete – nadějný boxer soutěží v supertěžké váze, čemuž odpovídají i jeho tělesné proporce. Urostlý mladík sice na Evropských hrách vypadl hned v osmifinále, novou zkušenost však vnímá jako další krok ve svém růstu. „Vidím, že můj vrchol tady ještě není - další tři, čtyři roky a budu tam,“ říká.

Přestože jste hned v osmifinále prohrál, jak vysoko řadíte tuto zkušenost?

Nebyl to úplně stoprocentní výkon, ve druhém, třetím kole jsem maličko tuhnul. Nevím, možná se na mně podepsala nervozita. Ale byl to pro mě první takto velký turnaj, zatím největší závod a super zkušenost. Určitě mě to posune! Dopředu jsem se připravoval, celý půlrok jsme hodně jezdili po kempech a vidím na sobě velký růst. Snad to tak půjde dál.

Převládá tedy zážitek nad zklamáním?

Porážka samozřejmě štve. Na zápas jsem se těšil a také soupeř byl porazitelný. Ale beru to jako zkušenost. Boxer Lennox Lewis jednou řekl, že supertěžká váha má svůj vrchol, který má každý někde jinde. Mike Tyson ho měl ve 20 letech, on ve 29 letech. Já vidím, že můj vrchol tady ještě není – další tři, čtyři roky a budu tam.

Co znamená ten vrchol pro Vás?

Musím dozrát, na svoji váhu jsem ještě malý. V říjnu loňského roku jsem teprve přestoupil do supertěžké kategorie, takže se s tím učím pracovat. Je to velká změna. V osmifinále měl můj soupeř o 20 kilo víc, to bylo taky znát. Musím na tom ještě trochu zapracovat, dorůst do hmoty.

Jak je na tom box v České republice?

Zlepšilo se to, podle mě jde teď box nahoru. Jsou to tři roky, co vede reprezentaci Vasil Larionov. Box se začal zviditelňovat, víc se o nás píše, sundaly se helmy, to určitě pomohlo, vznikla Interliga, jsme známější... Ale hlavně jezdíme víc ven a získáváme zkušenosti.

Jak Vám zahraniční turnaje pomáhají?

Dříve byl velký problém v tom, že jsme málo cestovali. Neustále jsme boxovali u nás v Čechách, kde bojuju s těmi stejnými soupeři a neporážím je s tak velkou námahou. Najednou vyjedu ven a vidím, že je to úplně jiná úroveň. Na sparinzích a turnajích poznávám své chyby. To je super! Myslím, že tak dva tři roky a náš box bude zase nahoře jako dřív.

líbil se ti článek?