Boj s větrem a hmyzem. Kostelecký s Liptákem si berou z Baku ponaučení

Střelba je sport nevyzpytatelný. A olympijský vítěz David Kostelecký může po svém vystoupení v Baku jenom souhlasit. Kvalifikace se nepovedla ani jeho kolegovi Jiřímu Liptákovi a oba Češi tak končí ještě před branami semifinále. Z neúspěchu si ale nedělají těžkou hlavu. „Dnes můžete být dvacátý a příští týden klidně vyhrajete mistrovství světa,“ říká David Kostelecký.

Zlatý medailista z Pekingu měl už při první části kvalifikace problémy s nevyzpytatelným ázerbájdžánským větrem: „Hýbe to se střelcem a narušuje to koncentraci. Mám metr devadesát a udržet stabilitu je těžké. Dvě chyby ve čtvrtém kole byly i kvůli tomu.“ Před posledním pátým cyklem ještě Kostelecký věřil, že čistých 25 bude stačit alespoň na rozstřel do semifinále.

23 ran trefil přesně, poslední dva pokusy ale mířil mimo. Co se stalo? „Při předposledním terči přede mnou proletěl nějaký hmyz zrovna v momentě, kdy jsem zavolal, a chybil jsem. Byl jsem naštvaný, nestihl se uklidnit a minul i poslední terč,“ popisoval David Kostelecký nepovedený závěr kvalifikace.

Jeho reprezentační kolega Jiří Lipták nedopadl v kvalifikaci o moc lépe. „Nic mi tady nefungovalo. Najednou klik a je vypnuto, hotovo. Člověk se dostane do problému, který nejde během závodu jen tak odstranit. Najednou nesedí flinta v rukách, zkoušíte jinak zakládat, mířit očima do jiných míst...“

Nejbezpečnější místo na světě

Oba střelci ale neztrácejí víru v obrat k lepšímu. Jak dokazují i jejich slova, úspěch záleží na nespočtu maličkostí a výsledky na vrcholové úrovni pro další závody vlastně moc neznamenají. „Nejde to moc bagatelizovat, ani ten vítr. Letos jsem v něm vyhrál dva světové poháry. Dnes můžete být dvacátý a příští týden klidně vyhrajete mistrovství světa,“ říká David Kostelecký.

Rok před olympiádou v Riu si tak Kostelecký s Liptákem berou z Evropských her hlavně ponaučení: „Ukázalo hodně věcí, na kterých je třeba pracovat. Mezi jednotlivými koly jsme měli 45 minut a běžně jsou na závodě třeba 3 hodiny. To jsou věci, se kterými můžeme počítat i na olympiádě,“ byl rád za účast v Baku David Kostelecký. „Hlavně si ale budu pamatovat ten vítr,“ připomněl se smíchem.

Jiří Lipták byl sice z výsledku zklamaný, organizace celých Evropských her se mu ale do paměti vryje možná ještě více: „Údajně jsme byli pod ochranou 25 tisíc policistů, takže to bylo asi nejbezpečnější místo na světě,“ neskrýval. Dál si už ale musí střelci poradit s vlastními zbraněmi - hned ve čtvrtek Baku opouští a odlétají za dalším programem. Snad jim vítr přinese příště více štěstí.