Zdvihnuté praporky a Veronika Mišková

V České republice je karate malý sport, na mezinárodní úrovni však dělá všechno proto, aby se dostal na olympijské hry. V Baku tedy dělají organizátoři, co jen mohou. Českou výpravu na hrách reprezentovala karatistka Veronika Mišková, která bojovala v disciplíně kata. Mladá sportovkyně doufala v postup do semifinále, na ten však nakonec nedosáhla.

Karate není jen nějaké mlácení

České karate má na Evropských hrách jediného zástupce – dvaadvacetiletou Veroniku Miškovou, která reprezentuje v karate kata. V České republice leží tento sport ve stínu hokeje, fotbalu a dalších, mladá sportovkyně však věří, že se situace v budoucnu zlepší. „Nemáme úplně velkou základnu, a proto se poslední dobou snažíme pracovat hodně s dětmi. Teď v létě dělám příměstské soustředění v Brně a v Hodoníně. Snažím se přitáhnout nejen karatisty, ale i ostatní děti, aby viděly, že karate není jen nějaké mlácení,“ prozrazuje Mišková.

Karate je náročný sport, v němž hraje roli prakticky každý detail. Dvě hlavní disciplíny jsou kata a kumite. „Já dělám karate kata, to jsou sestavy. Hodnotí se kondiční schopnosti – třeba rychlost, tvrdost, rovnováha – a pak i technické věci jako jsou dýchání, postoje či technická náročnost každé katy,“ vysvětluje Mišková a zároveň dodává, že obě složky jsou důležité a souvisejí spolu. Jestliže má totiž karatista skvělou techniku, ale schází mu dynamika, pravděpodobně nevyhraje a naopak.

Trénink jako puzzle

Ke karate se Mišková dostala díky svému bratrovi, který s ním začal. Postupem času se zlepšovala a nakonec se jí podařilo vyhrát mistrovství České republiky, předcházela tomu však pečlivá příprava a neustálý trénink. „Většinou trénuju hodinu a čtvrt až hodinu a půl. Zpravidla probíráme na jednom tréninku jednu katu. Nejdříve si rozebereme jednotlivé kombinace na místě, pak v posunech a nakonec to poskládáme jako puzzle do celé katy,“ přibližuje česká reprezentantka.

Dvaadvacetiletá karatistka upozorňuje, že na hrách v Baku je tento turnaj vysoce hodnocený. „Karate bojuje o účast na olympijských hrách, takže se snaží ukázat, že jako sport na to má,“ říká. Na jiných velkých akcích, jako jsou Asijské nebo Panamerické hry karate nechybí, Mišková si proto vznik nového evropského klání pochvaluje. „Konečné máme i Evropské hry! Jsem ráda, že na nich karate je a že tady můžu být i já,“ usmívá se.

Semifinálový sen vystřídalo zklamání

V Baku přišla řada na karate hned během prvního víkendu. Mišková si věřila na postup do semifinále, ten jí však utekl doslova o jediný praporek. Ve skupině ji porazily Sandra Jaime Sanchezová a Sandy Scordová. A právě souboj s Francouzkou Scordovou se v závěru ukázal jako rozhodující. Mišková jej prohrála 2:3, a zatímco její soupeřka se nakonec těšila z postupu, česká karatistka zůstala na třetím místě.

Po vyřazení byla mladá Češka velmi zklamaná, doufala totiž v lepší výsledek. „Byla jsem trošku nervózní a asi mě to nějak přebilo,“ hledala příčiny svého nezdaru. „Měla jsem rozklepané nohy, a tak jsem do toho šla opatrněji, abych neztratila rovnováhu. Soupeřky se toho však nebály. V obou soubojích, které jsem prohrála, sice ztratily rovnováhu, ale vyhrály,“ říká Míšková. S jak silnou konkurencí se ve skupině musela vypořádat, ukázal pozdější průběh turnaje. Španělka Sanchezová totiž nakonec vybojovala zlatou medaili, Francouzska Scordová skončila stříbrná.