​Český olympijský výbor je partnerem premiéry filmu Nezlomný

Některé životní příběhy se stanou trvalou inspirací. Jeden takový prožil i americký běžec, válečný letec, trosečník a zajatec Louis Zamperini. Jeho celý život je mimořádným svědectvím o osobní statečnosti a nezlomnosti lidského ducha. Stal se také inspirací pro natočení filmu Nezlomný režisérky Angeliny Jolie, který vstoupí do českých kin již 5. února. Jeho slavnostní premiéra se za účasti českých olympioniků uskuteční o den dříve, 4. února, v pražském kině Lucerna pod záštitou Českého olympijského výboru.

Dotáhl jsem to takhle daleko a odmítl se vzdát, protože jsem vždycky dokončil závod. A bylo tomu tak po celý můj život.“

Louie Zamperini

Slavnostní premiéry se zúčastní řada českých reprezentantů v čele se čtyřmi olympijskými vítězi: gymnastkou Věrou Čáslavskou, skifařkou Mirkou Knapkovou, snowboardcrossařkou Evou Samkovou a rychlostním kanoistou Martinem Doktorem.

Životní příběh Louise Zamperiniho je totiž neuvěřitelný. Dokazuje, do jaké míry může nadšení pro sport a silná vůle zásadně ovlivnit celý život. Jako malý kluk byl Louis pěkný uličník, jeho výhodou bylo, že dokázal všem skoro vždy utéct. Toho si všiml jeho starší bratr, kterého napadlo, že by běžecký talent mohl využít na závodní dráze. Louis to v roce 1936 dotáhl až do amerického olympijského týmu na hry v Berlíně, kde v běhu na 5 000 metrů svým mohutným finišem ohromil i Hitlera.

O pár let později útočil na jeho japonského spojence už jako člen posádky amerického bombardéru operujícího v jižním Pacifiku. Když se během jedné záchranné operace v roce 1943 jeho stroj zřítil do oceánu, byl Louis jedním ze tří členů posádky, kteří havárii přežili. Strávil 47 dnů v záchranném člunu, než ho zachránila kolem plující loď. Bohužel byla japonská. Zamperini se ocitl v zajateckém táboře, který připomínal peklo na zemi. Už tak těžké životní podmínky se Louisovi ještě zhoršily, když se jeho věznitelé dozvěděli, že je to slavný sportovec. Chtěli ho zničit, chtěli ho zlomit. Jenže on byl prostě nezlomný.

V japonských zajateckých táborech prožil dva roky, trýzněn hladem, otrockou prací i úchylnými japonskými dozorci. Z války se pak vrátil zraněný na těle i na duchu, ale po letech dokázal najít cestu k odpuštění. Zašel dokonce až tak daleko, že odjel zpět do Japonska, aby se usmířil se svými mučiteli, kteří ho týrali hladem a bili ho do bezvědomí. Jen ten nejbrutálnější, velitel zajateckého tábora přezdívaný Pták (The Bird), se s ním odmítl setkat. V roce 1998, v den svých 81. narozenin, nesl olympijskou pochodeň na olympiádě v Naganu.

Reklama

@Olympijský tým: @barborastrycova děkuje fanouškům za veškerou podporu v průběhu Wimbledonu! Baru, my taky děkujeme! ❤️ instagram.com/p/Bz…
@Olympijský tým: @barborastrycova + = Čirá radost, jsi skvělá, Baru! #czechteam #wimbledon instagram.com/p…
Reklama