Zemřel boxer Josef Němec

Svět sportu přišel v úterý o velkou osobnost. Po těžké nemoci zemřel v nedožitých osmdesáti letech jihočeský boxer Josef Němec, mistr Evropy z Moskvy (1963), bronzový olympionik z Říma (1960) a jedenáctinásobný mistr Československa. Absolvoval 320 zápasů, z toho 308 vyhrál.

Pocházel z rodiny, v níž otec boxoval a zápasil po arénách. Boxu propadli rovněž jeho dva starší bratři Jan a Karel. A tak jeho cesta mezi čtyři provazy se jevila zákonitou.

Jeho počátky ve Slavoji České Budějovice provázela řada dalších sportů, díky kterým nabyl velmi dobrou pohyblivost, hrál hlavně fotbal a lední hokej. Usilovným tréninkem zase získal výbornou techniku. Boxoval v těžké váze nad 81 kg a své soupeře „utancovával“.

V roce 1951 se stal dorosteneckým mistrem Československa, o dva roky později zvítězil v přeboru Čech. Byl vybrán do reprezentačního týmu a jako většina nadějných sportovců povolán na základní vojenskou službu do Ústředního domu armády Praha, kde ho trénoval olympijský vítěz z Londýna Július Torma.

V roce 1956 vybojoval svůj první titul mistra Československa v těžké váze a byl nominován na Hry XVI. olympiády 1956 v Melbourne. Tam bez boje postoupil do druhého kola, kde však proti pozdější olympijskému vítězi Peteru Rademacherovi z USA neměl žádnou šanci.

Ovšem na mistrovstvích Evropy 1957 v Praze a 1959 v Luzernu už prokázal svůj vzestup mezi boxerskou elitu v nejtěžší váhové kategorii, na obou šampionátech dobyl bronzovou medaili.

Na Hry XVII. olympiády 1960 v Římě proto odjížděl s velkými nadějemi. V římském ringu nejprve porazil Američany Thomase a Priceho a v semifinále nastoupil proti miláčkovi domácího obecenstva, Italu Francesco De Piccolimu. V utkání si zpočátku udržoval mírnou převahu, ale ve druhém kole mu praskla pravá rukavice. Po její výměně se už nedostal do správného tempa a prohrál na body těsně 2:3. Bronzová olympijská medaile tak byla jeho velikým úspěchem. Překonalo ji snad jen celkové vítězství a titul mistra Evropy na šampionátu v Moskvě v roce 1963.

S reprezentačním dresem se rozloučil na Hrách XVIII. olympiády 1964 v Tokiu, kde však byl vyřazen už v prvním kole. Poté boxoval už jen v domácím ringu, vítězstvím na mistrovství Československa v roce 1968 vybojoval svůj poslední mistrovský titul.

Po celou dobu své závodní kariéry pracoval jako řidič stavebního podniku v Českých Budějovicích, od července 1963 se stal trenérem tamní boxerské základny. Po studiu trenérské školy na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze se věnoval výchově mladých českobudějovických boxerů.

ČEST JEHO PAMÁTCE!