Zakladatelem moderního olympismu byl Pierre de Coubertin, z jehož iniciativy se sešel v červnu 1894 v Paříži Mezinárodní sportovní kongres. 23. června 1894 byl ustaven Mezinárodní olympijský výbor (MOV). V srpnu 1994 se konal v Paříži XII. olympijský kongres ke stému výročí založení, nazvaný Kongres jednoty.

Olympismus je životní filozofií, vyváženě spojující tělesnou zdatnost, vůli a ducha v jeden celek. Olympismus usiluje o vytvoření způsobu života, založeného na radosti z vynaloženého úsilí, na výchovné hodnotě dobrého příkladu a na respektování základních etických principů. Smyslem olympismu je zapojit sport do procesu harmonického rozvoje člověka s cílem vytvořit mírovou společnost zachovávající lidskou důstojnost. Za tím účelem vyvíjí olympijské hnutí samo nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi a podle svých možností činnost ve prospěch míru.

V České republice je cílem postupně změnit společenské i materiální podmínky ve prospěch celoživotního aktivního využívání účinných a bezpečných forem sportu nepoškozujících životní prostředí pro co největší počet občanů.

Moderní olympismus v ČR vyústil v olympijské hnutí řízené Českým olympijským výborem. Jeho významným činitelem je v oblasti tzv. „olympijské výchovy“ složka ČOV Česká olympijská akademie a poradní orgán Komise Olympiád dětí a mládeže.

Cílem olympijského hnutí je přispívat k budování mírového a lepšího světa výchovou mládeže prostřednictvím soutěžení ve sportu a kultuře prováděným bez jakékoliv diskriminace a v olympijském duchu, to je spojením vzájemného porozumění, ducha přátelství, solidarity a fair-play.

Činnost olympijského hnutí, symbolizovaná pěti propojenými kruhy, je trvalá a celosvětová. Je rozšířena na pěti kontinentech. Jejím vyvrcholením je účast sportovců celého světa na velkém sportovním festivalu, na olympijských hrách. Provozování sportu je lidským právem. Každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport podle svých potřeb.