www.odm.com

Partneři Českého olympijského týmu

Úvodní stránka » Informace pro účastníky » Tipy na výlety v Táboře a okolí

Tipy na výlety v Táboře a okolí

26. 04. 2009

Veškeré informance najdete na www.tabor.cz/cs/turista

Husitské muzeum Tábor
Expozice Husitského muzea, nazvaná Husité, je umístěna v působivých prostorách pozdně gotické budovy táborské radnice. Výstavní sály seznamují návštěvníky s kořeny husitství, osobností reformátora katolické církve Mistra Jana Husa, vznikem Tábora, neporaženým husitským vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova a také válečnými zbraněmi a dobovými dokumenty.
V přízemí se nachází vstup do sítě podzemních chodeb, které představují zvlášť vyhledávanou táborskou raritu. Chodby, které vznikly propojením sklepů měšťanským domů v 16. století, sloužily především jako útočiště před nepřítelem a k uchování potravin a nápojů. Část podzemních prostor, vinoucích se pod Žižkovým náměstím v délce 800 m, je přístupna veřejnosti. Prostorné sály radnice, zejména gotický palác - nejvýstavnější veřejný interiér v Táboře - dnes slouží k pořádání významných kulturních akcí a výstav. Plastikám v gotickém sále vévodí jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova od Bohumila Kafky, která se stala předlohou pro pámátník na Žižkově v Praze. Je největší bronzovou sochou na světě. V prvním patře historické radnice je umístěna expozice Galerie výtvarného umění, která představuje zobrazení města Tábora od 17. do 20. století.
Vstup pro akreditované účastníky olympiády je ve dnech 24. až 26. června 2009 v 10.00, 13.00 a 15.00 zdarma.

Táborské středověké podzemí
Komplex podzemních prostor a chodeb představuje zvlášť vyhledávanou táborskou raritu. Dnes hojně navštěvovaná památka vznikala od 15. století hloubením sklepů, nazývaných "lochy", pod jednotlivými domy v historické části Tábora na Starém městě.
Mnohé ze sklepů byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint, v němž však i při nejlepší snaze lze jen stěží zabloudit. Přesto některé ze sklepních místností dosahují značných rozměrů. Často byly vyhloubeny ve dvou až třech patrech a klesaly až 16 m pod dnešní úroveň terénu. Vzhledem ke stálé a poměrně nízké teplotě i ke stálé vlhkosti sloužily sklepy k uskladnění potravin, především piva. V případě ohrožení města nepřítelem nebo velkými požáry je obyvatelé využívali také jako bezpečný úkryt. Část podzemních prostor, vinoucích se pod Žižkovým náměstím v délce 650 m, byla po druhé světové válce zpřístupněna veřejnosti.
Vstup do podzemí se nachází v Husitském muzeu, v budově pozdně gotické radnice.
Vstup pro akreditované účastníky olympiády je ve dnech 24. až 26. června 2009 v 10.00, 13.00 a 15.00 zdarma.

Jordán - vodní nádrž uprostřed města
Ke koloritu Tábora neodmyslitelně patří nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě zvaná Jordán. Byla vybudována v roce 1492 jako zásobárna pitné vody pro město. Vodní nádrž má plochu asi 50 ha a maximální hloubka činí 14 metrů. Původně chtěli Táborští v Jordánu chovat také ryby, ale nadměrné rozměry nádrže neposkytovaly k tomuto účelu dobré podmínky. Přesto je Jordán známý jako rybářský revír s kapitálními úlovky. Pod hrází se nacházejí rybí sádky a velká štičí líheň. Od roku 1830 proto už Jordánnebyl vypuštěn a nadále zůstal užitečný především jako vodní zdroj. Dnes je mimo to Jordán hojně využíván k rekreaci. Volný čas můžete strávit na Sokolské plovárně či si dopřát oddych na protějším klidném břehu, volně přístupném. K Jordánu patří také další přírodní zajímavost, 18 m vysoký Jordánský vodopád, kterým přepadá část vody z nádrže do Tismenického potoka.

Botanická zahrada Tábor
Zajímavé místo k odpočinku i k poučení nabízí také botanická zahrada Střední zemědělské školy, která tvoří oázu klidu nedaleko nejrušnější části města. Ve sklenících a na záhonech zahrady se pěstuje přes 4 000 rostlin. Zahrada vznikla v roce 1866 a je druhou nejstarší v České republice. V letech 1900-1918 držela SZeŠ statut vysoké školy a akademický rozsah sbírek botanické zahradě zůstal. Od roku 1906 nabízí zahrada semena do celého světa, v dnešní době putují do čtyř set míst v Evropě, Asii, Americe, Africe, Austrálii, Novém Zélandu a na sto adres v České republice. Turista může ve sklenících zahrady obdivovat teplomilnou flóru, v arboretu pak evropské a cizokrajné dřeviny. Hlavní výzkumný program představuje tzv. "hospodářský systém", orientovaný na užitkové plodiny využívané v minulosti před nástupem chemie zemědělství. V rámci programu zde kromě starobylých druhů koření pěstují i druh pšenice známý již před 8 000 lety. Botanická zahrada je volně přístupná veřejnosti.

Geologická expozice Pod Klokoty
Záměrem geologické expozice Pod Klokoty v Táboře je předvést široké veřejnosti vybrané druhy hornin, které nás obklopují a jsou součástí neživé přírody našeho okolí. Expozice je koncipována tak, že návštěvníkům představuje exponáty hornin regionu Jihozápad s jednotlivými popisy ke každému vystavenému exempláři, s geologickou mapkou, zákresem lokality výskytu a fotografiemi z místa sběru. V zájmu prezentace struktury vybraných vzorků byly provedeny maloplošné výbrusy. V táborském infocentru jsou návštěvníkům k dispozici propagační materiály, dřevěné turistické známky a pamětní razítko s logem expozice. Expozice je volně přístupná po celý rok.
Poloha: Na pravém břehu řeky Lužnice, v bývalém kamenolomu pod Klokotským klášterem.

Expozice Táborský poklad
Přáli jste si někdy objevit skutečný poklad? Ten táborský si můžete prohlédnout v nově otevřené expozici, ve které jsou vystaveny čtyři tisíce stříbrných mincí z jagellonského období. Mince spolu s dalšími předměty denní potřeby byly objeveny v jednom z táborských domů v historickém centru.
Dům, který po staletí ukrýval poklady:
Při generální rekonstrukci domu čp. 308 byl v táborské Svatošově ulici v roce 2001 prováděn archeologický výzkum. Kromě dohledů a terénní dokumentace byly provedeny tři záchranné akce, které přinesly nové poznatky o stavebně-historickém vývoji domu i o životě v něm od sklonku středověku až do 17. století. Zachované nálezové situace i získané soubory hmotné kultury umožnily učinit si konkrétnější představu nejen o podobě domu a domácím vybavení táborských měšťanů na konci středověku a začátku novověku, ale některé z nich zasahují i do obecnější problematiky dobové výroby, obchodu a řemesla, společenského dění, výkonu úřednické moci, životního stylu apod.
Protože všechny tři archeologické nálezy představují výjimečnou možnost nahlédnout do několik set let vzdálené historie a tak alespoň částečně přiblížit život, práci i myšlení táborských měšťanů před mnoha staletími, rozhodli jsme se je široké veřejnosti zpřístupnit formou trvalé výstavy, nazvané Táborský poklad.
Ta se nejprve zabývá dějinami domu čp. 308 a objevy, které patří do doby před jeho zánikem požárem v roce 1525. S touto katastrofou souvisí i nález mincovního depotu, který patří svým počtem, kvalitou i dobře zachovaným místem úkrytu k nejvýznamnějším mincovním nálezům z jagellonského období na našem území. Na závěr nahlédneme do domu městského písaře Václava Churáňka, který v čp. 308 bydlel na přelomu 16. a 17. století. Z této doby se zachoval rozsáhlý soubor domovního inventáře, vypovídající nejen o zásobování, vybavení kuchyně, způsobu stolování, ale i o profesi majitele a jeho společenských stycích.
Vstup pro akreditované účastníky olympiády je ve dnech 24. až 26. Června 2009 zdarma.

Harrachovka
Od roku 1895 začala vznikat turistická cesta do Příběnic po levém břehu řeky Lužnice, později nazvaná Harrachova cesta.
Dokončena byla v roce 1899. V červnu 1901 při ní byla postavena besídka, která v 50. letech 20. století zanikla. V 60. letech pak byla na protějším pravém břehu postavena nová restaurace Harrachovka, která počátkem 90. let zanikla. Až v r. 1999 v ní byl obnoven provoz. Dnes se zde opět nachází vodácké tábořiště. Nedaleká lávka přes Lužnici pochází z roku 1940, když první lávku zde nechal KČT zbudovat již v roce 1920.

Kozí hrádek - zřícenina hradu
V rozsáhlém komplexu lesů nad malebným údolím Kozského potoka se nalézá nevelká zřícenina Kozího hrádku, poprvé připomínaného r. 1377.
Uprostřed stávala velká obytná věž, kolem ní dřevěné hrazení s příkopem a valy. V letech 1413-14 zde pobýval velký reformátor katolické církve Jan Hus, neboť mu toto místo zajišťovalo bezpečí pro psaní svých děl a kazatelskou činnost. Kozí hrádek zpustl po požáru v první polovině 15. století. V r. 1962 se stal národní kulturní památkou. Dnes je nejen Kozí hrádek, ale i restaurace pod širým nebem častým cílem výletníků.

Doprava:
Z centra Tábora autobusem MHD č. 11, 13, 16, 17 do zastávky Sezimovo Ústí II, Kovosvit. Zastávka se nachází na náměstí T. Bati , kde najdete rozcestník turistických tras po červené turistické značce se vydáte pěšky na Kozí hrádek (4 km). Interval linek MHD je 10-20 minut, jízdenka do Sezimova Ústí II stojí 14,- Kč.

Základní informace:
Otevírací doba: květen září, út ne, 10.00 - 16.30
(mimo otevírací dobu možná návštěva po domluvě na výše uvedeném telefonním čísle)
Prohlídka bez průvodce, informační tabule v ČJ, AJ, NJ, v místě občerstvení a prodej pohledů
U Kozího hrádku funguje občerstvení.

Vstupné: dospělí 20 Kč * děti do 15 let, studenti, skupiny, důchodci 10 Kč

Chýnovské jeskyně
Chýnovská jeskyně byla objevena v r. 1863 a je první turisticky zpřístupněnou jeskyní v Čechách. Díky své geologické stavbě patří mezi světové unikáty, u nás je jednou z největších svého druhu..
Krápníková výzdoba je nahrazena vrstvami mramoru s amfibolity, které na stěnách vytvářejí tzv. oka a mají za následek jejich mnohobarevnost. Labyrintem chodeb protéká podzemní tok s pitnou vodou. Jeskyně je národní přírodní památkou. Veřejnosti je přístupý okruh dlouhý 220 m s nejnižším bodem na trase v hloubce 41 m. Z Tábora se dostanete vlakem do Chýnova a odtud můžete pěšky pokračovat 3 km po modré turistické značce až k Chýnovské jeskyni.

Doprava:
Do Chýnovské jeskyně se z Tábora nejlépe dostanete vlakem. Odjezdy z Tábora v 8.15, 11.01 a 14.08. Odjezdy z Chýnova v 13.14, 14.25 (jen v pracovní dny), 16.27, 18.33. Cena pro jednu dospělou osobu beze slev je 23,- Kč.
Od nádraží v Chýnově s k jeskyni dostanete pěšky po modré turistické značce cca 3 km. Možnost občerstvení v Chýnově.

Základní informace:
http://www.volny.cz/jeskynechynov, (www.caves.cz, www.nature.cz)
Otevírací doba:
duben, květen, červen, září: út ne, 9.00 15.30
červenec, srpen: út ne, 9:00 17.00

Vstupné: dospělí 70 Kč, důchodci 60 Kč, děti (6-15), studenti, ZTP, členové ČSOP, skupiny dětí 35 Kč .

Bechyně - prohlídka města, zámku, muzea
Město, založené roku 1323 Janem Lucemburským, má částečně zachované opevnění z roku 1500 a vyznačuje se působivou polohou na ostrohu mezi Lužnicí a říčkou Smutnou. Na přelomu 15. a 16. století byla provedena přestavba hradu, která pokračovala i v dalších letech a změnila hrad na renesanční zámek.
V poslední třetině 16. století byl jeho majitelem Petr Vok z Rožmberka. V zámecké sýpce je zřízeno Muzeum Vladimíra Preclíka. V bývalém zámeckém pivovaru je pobočka Alšovy galerie. Na západní straně náměstí T.G. Masaryka stojí děkanský kostel sv. Matěje z přelomu 13. a 14. století. K vrcholným dílům jihočeské pozdní gotiky patří kostel Nanebevzetí Panny Marie nacházející se východně od náměstí. Hodnotnou církevní stavbou je i raně barokní kostel sv. Michala. Dlouhou tradici má bechyňské lázeňství, kde se léčí revmatismus, poúrazové stavy apod., a také keramika technická, užitková i umělecká. Kromě řeky spojuje Bechyni s Táborem také elektrická meziměstská dráha postavená Františkem Křižíkem, na kterou roku 1903 vyjel první vůz. Trať funguje dodnes, v letní sezóně se pravidelně pořádají velmi oblíbené jízdy historickým vlakem.

Doprava:
Z Tábora do Bechyně se snadno dostanete vlakem nebo autobusem. Železniční stanice a autobusové nádraží v Bechyni se nacházejí cca 1 km od centra města.
Vlak - odjezdy z Tábora: 9.01 (jen v sobotu), 11.01, 13.01. Odjezdy z Bechyně v 14.01, 16.01, 18.01 a 20.01 Cena pro jednu dospělou osobu beze slev je 38,- Kč.
Autobus: odjezdy z Tábora ve všední den 7.35, 10.30, 11.05, 12.05, 13.15, v sobotu v 9.20 a 11.05; odjezdy z Bechyně ve 13.00, 14.40, 14.55, 15.30, 16.35,17.35 v sobotu v 14:55
Cena pro jednu osobu 25,-Kč.
V případě cesty vlakem si projedete první elektrifikovanou dráhu na našem území z roku 1903, úzce spjatou s osobou českého inženýra Františka Křižíka.

Zámek Bechyně
www.zamek-bechyne.cz
Otevírací doba:
Červen: so, ne, 10.00, 12.00, 14.00, 16.00 hodin
Červenec, srpen: út-ne, 10.00-17.00 (každou půlhodinu)
- zámecký park otevřen květen - září - út - ne - 8.00 - 18.00 (vstup volný)
Vstupné: dospělí 120,- Kč, děti, studenti, důchodci, ZTP 80,- Kč

Muzeum Vladimíra Preclíka
- součástí Zámku Bechyně
V pětipodlažní sýpce v areálu zámku je na ploše zhruba přes 100 exponátů (sochy, obrazy, grafiky) shrnující výběr z tvorby předního českého sochaře.
Otevírací doba: květen, červen, září: so, ne, 10.00 17.00
červenec, srpen: út ne, 10.00 17.00
Vstupné: dospělí 60,- Kč, děti, studenti, důchodci, ZTP 40,- Kč

Hasičské a městské muzeum
Nám. T. G. M. 140, Bechyně, www.mestobechyne.cz
Otevírací doba: květen, říjen: čt ne, 9.00 12.00, 13.00 17.00
červen září: út ne, 9.00 12.00, 13.00 17.00
Vstupné: dospělí 30 Kč, důchodci, studenti 20 Kč, ZTP a děti 6-15 let 15 Kč

Alšova jihočeská galerie
Zámek 135, Bechyně, www.mestobechyne.cz
- výstava keramiky sbírka prací mezinárodních keramických sympozií
Otevírací doba: celý rok: po ne, 9.00 12.30, 13.00 17.30
Vstupné: základní 40 Kč, snížené 20 Kč, děti do 6 let zdarma

Zámek Červená Lhota
Pohádkový zámek Červená Lhota je jednou z nejromantičtějších památek jižních Čech. Patří mezi nejnavštěvovanější zámky v České Republice. "Vodní zámek" vyrostl na skále na malém ostrůvku uprostřed rybníka a je přístupný po kamenném mostě spojujícím hráz s ostrovem.
První písemná zmínka o obci Červená Lhota je z roku 1465. V létech 1542 - 1555 byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční zámek. V písemných pramenech se objevuje pod názvem Nová Lhota. V letech 1658 až 1678 byly na zámku prováděny ranně barokní úpravy, kde současně italští umělci pracovali na výzdobě interiérů. V období do roku 1835, kdy se majitelem zámku až do roku 1945 stal Jindřich Eduard Schönburg - Hartenstein byl zámek ve vlastnictví mnoha rodů. V letech 1841 - 1863 proběhla na zámku romantická přestavba v novogotickém slohu, přičemž současně byly upravovány i interiéry. Roku 1900 po dědickém vyrovnání připadla Červená Lhota nejmladšímu synovi Janovi, který působil ve funkci rakousko-uherského velvyslance ve Vatikánu. Ten se pod vlivem svého italského pobytu rozhodl provést úpravy zámku v renesančním duchu. V roce 1945 byl zámek konfiskován na základě Benešových dekretů a následujícího roku byla v zámku umístněna dětská zotavovna. V květnu 1947 byla Červená Lhota přidělena Národní kulturní komisi, která v roce 1949 zámek zpřístupnila veřejnosti. Na základě Benešových dekretů zámek nebude vrácen v restituci jeho původním majitelům.
K zámku paří i zámecký park, který je velmi oceňován botaniky, kde je umístněna zámecká kaple, která je nedílnou součástí zámku.

V součastné době je státní zámek Červená Lhota Národní kulturní památkou a je pod správou Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Doba prohlídky 50 min. Možnost projížďky na lodičce po zámeckém rybníku.

Otevírací doba:
duben, říjen: so, ne 9.00 - 16.00 (začátek poslední prohlídky v 15.15)
květen, září: út - ne 9.30 - 16.00 (začátek poslední prohlídky v 15.30)
červen - srpen: út - ne 9.30 - 17.00 (začátek poslední prohlídky v 16.30)

Vstupné:
základní 60 Kč, snížené 30 Kč
návštěvník s cizojazyčným výkladem 120 Kč, snížené 60 Kč

Dopravní dostupnost:
Vlak: neexistuje vlakové spojení přímo do bezprostřední blízkosti Zámku Červená Lhota; možný výlet vlakem a poté pěšky: z Tábora pojedete vlakem do Kardašovy Řečice (s přestupem ve Veselí nad Lužnicí), odtud půjdete pěšky po modré TZ až k Zámku Červená Lhota
Auto: z Tábora pojedete směr České Budějovice přes Sezimovo Ústí do Plané nad Lužnicí, kde odbočíte vlevo směr Košice, pokračujete přes Košice, Tučapy do Dírné, kde odbočíte vlevo a asi po 3 km přijedete k Zámku Červená Lhota (celkem cca 30 km)
Veřejná doprava: autobusové spojení k Zámku Červená Lhota je velmi špatné; přijatelnější varianta je cestování autobusem do obce Dírná, odkud se musí jít ještě cca 3 km pěšky k Zámku Červená Lhota po modré TZ
Na kole: z Tábora po cyklotrase č. 1173 přes Sezimovo Ústí do Plané nad Lužnicí, odtud po trase č. 32 přes Košice, Tučapy a Dírnou až k Zámku Červená Lhota
Pěšky: možný výlet vlakem a poté pěšky: z Tábora pojedete vlakem do Kardašovy Řečice (s přestupem ve Veselí nad Lužnicí), odtud půjdete pěšky po modré TZ až k Zámku Červená Lhota Pohádkový zámek Červená Lhota je jednou z nejromantičtějších památek jižních Čech. Patří mezi nejnavštěvovanější zámky v České Republice. "Vodní zámek" vyrostl na skále na malém ostrůvku uprostřed rybníka a je přístupný po kamenném mostě spojujícím hráz s ostrovem.
První písemná zmínka o obci Červená Lhota je z roku 1465. V létech 1542 - 1555 byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční zámek. V písemných pramenech se objevuje pod názvem Nová Lhota. V letech 1658 až 1678 byly na zámku prováděny ranně barokní úpravy, kde současně italští umělci pracovali na výzdobě interiérů. V období do roku 1835, kdy se majitelem zámku až do roku 1945 stal Jindřich Eduard Schönburg - Hartenstein byl zámek ve vlastnictví mnoha rodů. V letech 1841 - 1863 proběhla na zámku romantická přestavba v novogotickém slohu, přičemž současně byly upravovány i interiéry. Roku 1900 po dědickém vyrovnání připadla Červená Lhota nejmladšímu synovi Janovi, který působil ve funkci rakousko-uherského velvyslance ve Vatikánu. Ten se pod vlivem svého italského pobytu rozhodl provést úpravy zámku v renesančním duchu. V roce 1945 byl zámek konfiskován na základě Benešových dekretů a následujícího roku byla v zámku umístněna dětská zotavovna. V květnu 1947 byla Červená Lhota přidělena Národní kulturní komisi, která v roce 1949 zámek zpřístupnila veřejnosti. Na základě Benešových dekretů zámek nebude vrácen v restituci jeho původním majitelům.
K zámku paří i zámecký park, který je velmi oceňován botaniky, kde je umístněna zámecká kaple, která je nedílnou součástí zámku.

V součastné době je státní zámek Červená Lhota Národní kulturní památkou a je pod správou Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Doba prohlídky 50 min. Možnost projížďky na lodičce po zámeckém rybníku.

Vstupné:
základní 60 Kč, snížené 30 Kč
návštěvník s cizojazyčným výkladem 120 Kč, snížené 60 Kč