Antické hry

Podle historických záznamů se první antické Olympijské hry odehrály v roce 776 př.n.l. Byly věnovány olympským bohům a konaly se na pláních Olympie. Odehrávaly se po dalších 12 staletí, dokud je tehdejší císař Theodosius v roce 393 našeho letopočtu nerozhodl zákazat.

Nejstarší mýtus týkající se vzniku Olympijských her je Idaios Daktylos Herakles. Podle jiných mýtů se Zeus, otec lidstva, utkal s Cronusem a porazil ho v boji o trůn bohů. Herakles uspořádal posléze na počest Dia hry v Olympii, jelikož mu Zeus pomohl ve válce s Augiášem přemoci Elis.

Během dvanácti století historie Olympijských her soutěžilo na stadionu a hipodromu posvátné Olympie spoustu sportovců, kteří svými výkony byli schopni rozpoutat davové šílenství. Ačkoliv to byli běžní smrtelníci, jejich vítězství je učinilo nesmrtelnými.  Ze všech nejlepších sportovců, kteří za sebou na posvátné půdě olympského údolí zanechali památku, jich spoustu nebylo překonáno a zůstalo v čele svých sportů po více než deset let. Za zmínku stojí některé z jejich výjimečných výkonů, za které by se nemuseli stydět ani velikáni jako Nurmi, Zátopek či Lewis.

Antické Olympisjké hry byli původně až do roku 684 př.nl. jednodenní záležitostí, kdy byly prodlouženy na tři dny. V 5. století př.n.l. byly opět prodlouženy, tentokráte na 5 dnů. Na programu tehdejších starověkých OH byl běh, skok daleký, hod oštěpem, box, krasojezdectví, vrh koulí a pankration („pěstní souboj“). 

 

Zpět