Vilém Mucha

4. 4. 1892 Strážnice, okr. Hodonín - 4. 3. 1973, Praha

Jeho celoživotní aktivita je spojena s komunistickou tělovýchovou. V květnu 1921 byl jedním z iniciátorů vzniku Federace dělnických tělocvičných jednot, v jejím prvním vedení byl zvolen organizačním tajemníkem. Počátkem roku 1926 stál jako vůdce Spartakových skautů práce u sjednocení komunistických tělovýchovných a sportovních organizací ve Federaci proletářské tělovýchovy, jako její jednatel a ústřední tajemník řídil přípravy II. spartakiády, která se měla konat v červenci 1928, ale byla státními orgány zakázána.

Po nástupu Klementa Gottwalda do čela komunistické strany patřil k jeho věrným souputníkům. Po nacistické okupaci Československa byl internován v koncentračních táborech, odkud vyšel až v květnu 1945. Po 2. světové válce se podílel na vytvoření jednotné tělovýchovné organizace a na zániku Československého olympijského výboru jako samostatného spolku. Roku 1949 se stal náměstkem předsedy nově ustaveného Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport a v prosinci 1951 byl postaven do čela ČSOV jako jeho předseda. Vedl olympijskou výpravu Československa na Hrách XV. olympiády 1952 v Helsinkách.

Vilém Mucha byl jedním z hlavních aktérů tzv. čajové aféry, jež vyvolala mezi funkcionáři takovou vzájemnou averzi, že ČSOV nebylo možno po dva roky svolat a zhodnotit a vyúčtovat československou účast na olympiádě. Podstatou této aféry bylo, že přítomní funkcionáři si – údajně nespravedlivě – rozdělili mezi sebou čaj, který jistá anglická firma věnovala olympijským medailistům.

V únoru 1955 byl Mucha z funkce předsedy ČSOV odvolán a nahrazen Václavem Pleskotem, jemu samému byla až do roku 1958 ponechána reprezentativní funkce místopředsedy ČSOV. Mezitím však byl hlavním autorem nové koncepce řízení československé tělovýchovy prostřednictvím Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport, který podle sovětského vzoru organizoval tělovýchovu podle pracovních úseků. V březnu 1957 byl zvolen místopředsedou nově vytvořeného Československého svazu tělesné výchovy, a to až do roku 1962. I nadále však zůstal předsedou vědecké rady ÚV ČSTV.

Jeho odborný zájem se upínal na dějiny proletářské tělovýchovy, vedle práce Jiří František Chaloupecký, tvůrce FDTJ a I. spartakiády 1921 (1955) byl jako přímý účastník autorem knihy Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu, která vyšla ve dvou dílech v letech 1955 a 1957 a která poněkud zkreslovala skutečný podíl komunistických organizací FDTJ a FPT na rozvoji tělesné výchovy v meziválečném Československu.

Zpět