ŠKODA Jiří

Cyklistika, 27. 8. 1956 Brno

Nejlepšího československého silničáře na konci 70. a v první polovině 80. let přivedlo k cyklistice sledování populárního Závodu míru, zejména ho nadchlo vítězství Jana Smolíka v roce 1964. Proto v roce 1970 začal jezdit ve Favoritu Brno pod trenérským dohledem M. Černohlávka.

V polovině 70. let pak přešel do Dukly Brno k trenérovi Františku Jursovi, ovšem na jeho výrazném výkonnostním růstu měl největší podíl reprezentační trenér Pavel Doležel. Ten ho také v roce 1978 zařadil do silničářského družstva, které dlouhodobě připravoval pro časovku na 100 km na Hry XXII. olympiády 1980 v Moskvě. Spolu s ním tvořili jeho jádro M. Klasa a A. Kostadinov, na Hrách olympiády je doplnil V. Konečný. Silniční závod družstev se jel v Moskvě na poněkud netypické trati 101 km po dálnici směrem na Minsk a měl vysoké favority jednak v mistrech světa z NDR, jednak v týmu SSSR. První polovina byla znepříjemněna silným protivětrem, který rychle ubíral závodníkům síly. Ovšem družstvo Československa jelo takticky výborně. Za suverénním týmem SSSR svádělo souboj s celky Bulharska, NDR a Polska, nepřehnalo začátek, střídalo se strojovou pravidelností a naštěstí ho nepostihl žádný defekt. "Ani chvíle krize, kluci šlapali jako hodniky," pochvaloval si jejich výkon trenér Doležel. Jeho temperamentní povzbuzování provázelo závodníky celou trať a přispělo k mohutnému finiši. V cíli bylo družstvo Československa jen o sedm desetin sekundy pomalejší než favorité z NDR, mohlo však oslavovat bronzovou medaili. "Tvrdý celý závod, nejvíce v posledním kopečku, ten se mě zdál vysoký jako Everest," byly Škodovy dojmy po dojezdu.

O několik dní později startoval i v silničním závodě jednotlivců. Na náročné trati v Krylatském brzy ujel Sergej Suchoručenkov z SSSR a ostatní se ho marně snažili dostihnout. Škoda si počínal velmi aktivně a nakonec svým 13. místem splnil přání trenéra Doležela být mezi první patnáctkou.

V první polovině 80. let jeho sportovní forma gradovala, výsledky z mnoha světových soutěží vzbuzovaly naděje pro Hry XXIII. olympiády 1984 v Los Angeles. O to víc mrzelo rozhodnutí Československého olympijského výboru o neúčasti na Hrách olympiády v USA. Z oněch velmi dobrých výsledků je třeba zmínit hlavně úspěchy na mistrovstvích světa: 1978 to bylo páté místo v soutěži družstev a 12. v závodě jednotlivců, 1981 obhájená třetí pozice v závodě družstev, 1982 šesté místo v družstvech a 9. mezi jednotlivci, které je dosud nejlepším v české cyklistice, 1983 opět páté místo v závodě družstev. V letech 1977–78 a 1981–86 se zúčastnil Závodu míru, v pořadí jednotlivců byl při své premiéře čtvrtý, následující rok 1978 a poté i 1985 pátý. V jiném slavném etapovém závodě Tour de l'Avenir byl 1980 čtvrtý a 1984 obsadil dokonce 2. místo. V témže roce získal Trofej Adidas, která byla udělována nejlepšímu amatérskému cyklistovi světa.

Po skončení závodní činnosti nastoupil trenérskou dráhu. Nejprve v "mateřském" Favoritu Brno, pak vedl reprezentační tým Československa na Hrách XXV. olympiády 1992 v Barceloně. Později působil ve Slušovicích, byl manažérem Favoritu Brno a v současnosti je trenérem týmu JOKO-VELAMOS.

Zpět