SVOJANOVSKÝ Pavel

Veslování, 12. 8. 1943 Otrokovice, okr. Zlín

Spolu s mladším bratrem Oldřichem ho v Otrokovicích k veslování přivedl jejich otec. Po vojně v Dukle Terezín se marně pokusil prosadit do renomované osmivelice Slavoje Vyšehrad, která tvořila základ reprezentační posádky. Proto začal s Petrem Veselým jezdit dvojku s kormidelníkem.

Na mistrovství Evropy 1967 ve Vichy se sešel na jedné lodi znovu s bratrem Oldřichem. Tehdejší neúspěch si po náročné vysokohorské přípravě vynahradili na Hrách XIX. olympiády 1968 v Mexiku, páté místo osmy bylo tehdy nejlepším výsledkem československých veslařů. Trenéři však stále pochybovali, zda Pavel se svojí vysokou a mohutnou postavou (104 kg váhy a 197 cm výšky), kvůli níž mu říkali například "veslující pomník", může pořádně veslovat. Snad proto se po Hrách olympiády s bratrem "osamostatnili" spolu s Vladimírem Petříčkem začali jezdit jednu z nejtěžších veslařských disciplín, dvojku s kormidelníkem. Odborníci se sice o nich vyjadřovali, že "to, co postrádají na stylu, nahrazují buldočí bojovností a vůlí zvítězit", ale ostrým tempem na počátku závodu poráželi jednoho soupeře za druhým.

Při kvalifikačních závodech na jaře 1969 jako jediní udrželi v silném vichru svou loď na Vltavě a byli nominováni na mistrovství Evropy do Klagenfurtu. Na něm v závěrečném finiši rozhodli ve svůj prospěch souboj s olympijskými vítězi z Itálie a na oslavu titulu mistra Evropy mohli vyvalit přivezený stolitrový sud piva. Počátkem 70. let jim vyrostl těžký soupeř ve veslařích NDR Wolfgangu Gunkelovi a Jörgu Luckovi. Prohráli s nimi závod na mistrovství Evropy 1971 v Kodani i na Hrách XX. olympiády 1972 v Mnichově, stříbrné medaile však byly vynikajícím výsledkem a zúročením jejich poctivosti v přípravě. Po čtvrtém místě na posledním mistrovství Evropy v roce 1973 v Moskvě se na stupně vítězů vrátili na mistrovství světa 1974 v Luzernu. Třetí místo si zopakovali i na svých třetích Hrách olympiády v Montrealu 1976. Proti omlazeným posádkám soupeřů použili novou taktiku, po pomalejším rozjezdu stupňovali tempo a triumfovali dlouhým závěrečným finišem. Ve finálovém závodě však nestačil na lodi NDR a SSSR, třetí místo však vybojovali s velkým náskokem osmi sekund. Na místě kormidelníka přitom zkušeného Petříčka vystřídal mladý Ludvík Vébr.

S veslařskou kariérou se bratři Svojanovští rozloučili v následujícím roce 1975 na mistrovství světa v Nottinghamu. V současnosti Pavel, stejně jako Oldřich, aktivně pracuje ve vedení Českého klubu olympioniků.

Zpět