SCHMIDT Pavol

Veslování, 9. 2. 1930 Bratislava

Na Univerzitě Komenského v Bratislavě studoval v 50. letech psychologii a ve Slovanu Bratislava jezdil se Ctiborem Reiskupem dvojskif. Na podzim 1958 narukoval na základní vojenskou službu do Dukly Terezín, ovšem více jako sportovní lékař než veslař. Podařilo se mu však přesvědčit vynikajícího skifaře Václava Kozáka, aby spolu zasedli do dvojskifu.

Jejich premiéra na mistrovství Evropy 1959 ve francouzském Mâconu však byla vynikající, po vyrovnaném souboji s několikanásobnými mistry Evropy a olympijskými vítězi z Melbourne Alexandrem Berkutovem a Jurijem Tjukalovem získali stříbrnou medaili. Na Hrách XVII. olympiády 1960 v Římě jim porážku oplatili nejprve v rozjížďce a poté i ve finálovém závodě a ozdobili se zlatou medailí. Jejich olympijské vítězství Schmidt později komentoval: "Naše jízda byla vyvrcholením nekonečné dřiny. Věděli jsme, že musíme vyhrát a prorazit konečně dopředu. V cíli jsme byli oba zcela vyčerpaní. Stál jsem sotva na nohou, když se hrála hymna. Tělo byla jedna bolest a utrpení. Za hodinu jsem se však již cítil na vrcholu blaha."

Následující rok 1961 se konalo mistrovství Evropy v Praze. Kozák a Schmidt se chtěli představit československým příznivcům co nejlepším výkonem, ale skončili až na třetím místě, když je vedle dvojskifu SSSR předstihla i loď Británie. Na prvním mistrovství světa v roce 1962 ve švýcarském Luzernu klesli ještě o jednu příčku. Když je následující rok 1963 začala porážet i další československá posádka V. Andrs – P. Hofmann, "zlatý dvojskif" se rozpadl.

Schmidt se začal věnovat trenérské práci a v roce 1966 byl povolán k mexické veslařské reprezentaci. Po okupaci Československa sovětskou armádou v srpnu 1968 se rozhodl pro emigraci ve Švýcarsku. Po opakovaném studiu mu byl uznán lékařský diplom. Založil sportovní školu, v níž se věnoval výuce trenérů a působil jako psycholog, časem se ujal i olympijské přípravy švýcarských sportovců. Později si otevřel soukromou psychiatrickou praxi.

Zpět