SKOBLA JaroslavVzpírání, 16. 4. 1899 Praha "Jaký byl táta? Hřmotný, fanfarónský, tvrdohlavý, dobrácký a vůbec ne pyšný na svou slávu. Pod jeho postelí stával černý odřený kufr, polepený nálepkami z celého světa a ten byl plný medailí. Jako kluk jsem si s nimi hrával. Jen jednu medaili mi bral z ruky. Byl na ní nápis: Los Angeles 1932. "Kubásku, tuhle nech, to je má nejslavnější medaile, olympijské zlato." Takto vzpomínal na Jaroslava Skoblu jeho syn Jiří, bronzový olympionik z Melbourne 1956 ve vrhu koulí. Skobla byl přírodním typem vzpěrače – když měl chuť, trénoval do úmoru, a když ne, tak nechal činky bez povšimnutí. Už ve třinácti letech nastoupil na práci do cihelny a jako mladík se pyšnil, že uveze kolečko se sto cihlami. Od roku 1921 zápasil v těžkoatletickém klubu Hellas Košíře, ale po sázce s funkcionáři, když zvedl nad hlavu 92 kg, dal přednost vzpírání. Již na mistrovství světa 1923 ve Vídni dosáhl vynikajícího úspěchu, když se v polotěžké váze do 82,5 kg stal mistrem světa ve čtyřboji. V téže váhové kategorii startoval na Hrách VIII. olympiády 1924 v Paříži, ale se zvednutými 470 kg skončil až na osmém místě. Po Hrách olympiády se stal vedoucím vzpěračského oddílu AFK Stráž bezpečnosti. V té době nosil uniformu pražského strážníka, později pracoval v Elektrických podnicích jako manipulátor. Léta 1928–32 byla nejúspěšnější ve Skoblově sportovní kariéře. Na Hrách IX. olympiády 1928 v Amsterdamu startoval v těžké váze nad 82,5 kg a celkovým výkonem 357,5 kg v trojboji vybojoval bronzovou medaili, na vítězného slavného německého siláka Josefa Strassbergra mu chybělo plných 15 kg. O rok později s ním na mistrovství Evropy 1929 opět prohrál a opět byl třetí. Na následujících mistrovstvích Evropy 1931 a 1932 kraloval El Nosseir z Egypta a Skobla obsadil postupně čtvrté a páté místo. Skoblův start na Hrách X. olympiády 1932 v Los Angeles byl vzhledem k nedostatku peněz na financování československé olympijské výpravy vážně ohrožen. Teprve sbírka strážníků mu umožnila odcestovat za Atlantický oceán. V Los Angeles byli Skoblovými největšími soupeři jeho přítel Václav Pšenička a obhájce olympijského prvenství Strassberger. Ten také po první disciplíně olympijského trojboje – tahu jasně vedl. V trhu se však začala karta obracet, přesto byl Skobla stále třetí. V nadhozu dostal německý vzpěrač nad hlavu 142,5 kg, Pšenička o 5 kg více, Skobla pak vzepřel dokonce 150 kg a v trojboji vyrovnal celkový výkon svých soupeřů. Díky své nejmenší hmotnosti mu však patřilo vedení. Skobla se však s takovým vítězstvím nespokojil a nechal si naložit váhu 152,5 kg, kterou dosud nevzepřel. Na Hrách olympiády však uspěl a dokázal, že zlatá medaile je v pravých rukou. Při návratu vítaly úspěšné československé olympioniky od hranic davy nadšených fanoušků. Oslavy vyvrcholily na Staroměstském náměstí v Praze. Nejvíce díků patřilo Jaroslavu Skoblovi – prvnímu československému olympijskému vítězi ve vzpírání. |


Všichni medailisté od her v Aténách 1896
Archiv výsledků všech olympijských her
