ŠUPČÍK Bedřich

Gymnastika, 22. 10. 1898 Vídeň, Rakousko

Narodil se v početné české rodině ve Vídni, ale brzy si ho k sobě vzala teta z Kvasic u Kroměříže. Tam také začal cvičit v místní sokolské jednotě. Během své sportovní kariéry ve 20. letech žil střídavě v Brně a v Praze a závodil jednak za Sokol Brno I., jednak za sokolskou jednotu v Praze – Nuslích.

Po 1. světové válce změnilo vedení Československé obce sokolské svůj dosud velmi negativní postoj k olympijským soutěžím a do Paříže na Hry VIII. olympiády 1924 vyslalo nejlepší sokolské gymnasty. Ukázalo se, že ke prospěchu československého sportu. Právě z jejich řad vzešel první československý olympijský vítěz – byl jím ve šplhu Bedřich Šupčík. V neděli 20. července 1924 na stadiónu v Colombes poprvé na nejvyšší stožár stoupala československá vlajka a tisíce přítomných z celého světa naslouchaly tónům hymny Kde domov můj.

Populární sokolský cvičitel František Erben o Šupčíkovi napsal, že "láska ke cvičení, ohromná vůle a strašlivá síla jeho svalstva jsou tři pomocníci jeho úspěchů". V olympijské soutěži ve šplhu na sedmimetrovém laně bez přírazu se prokázala i další jeho slova: "Je to úžasný silač, všechno zmůže, všechno vytáhne, všechno vydrží." S časem 7,4 s dlouho vedl Francouz Albert Séguin, Šupčík však při svém vystoupení jako by "spolykal lano a vzlétl vzhůru jako pták." Díky své síle se totiž dotahoval až k pasu, zatímco ostatní gymnasté zhruba doprostřed hrudníku. Jeho čas 7,2 s byl neuvěřitelný, vzápětí se však k němu přiblížil reprezentační kolega Ladislav Vácha a dělil se o třetí místo.

Vedení olympijské výpravy zpočátku více věřilo ve vítězství v prestižní soutěži družstev, ale zranění dvou gymnastů znamenalo odstoupení a konec nadějí. Zbývaly závody jednotlivců. Českoslovenští gymnasté bojovali jako lvi, mezi prvními šesti se umístili čtyři – Šupčík na bronzovém stupínku – žádný z nich však nestačil na umění Slovince Leona Štukelje. Výborných výsledků dosáhl Šupčík ještě ve cvičení na kruzích, kde byl pátý, v přeskoku koně na šíř se dělil o šesté místo a ve cvičení na bradlech zaujal deváté pořadí. Vystoupení gymnastů na Hrách olympiády v Paříži a zejména Šupčíkovo vítězství ocenila ČOS medailí Na paměť prvního vítězství, kterou zhotovil sochař Josef Šejnost.

O čtyři roky později se Šupčík zúčastnil ještě Her IX. olympiády 1928 v Amsterdamu, ovšem na medaili dosáhl jen v soutěži družstev, v níž Československo obsadilo druhé místo. Mezi jednotlivci byl ve víceboji až dvacátý, ve cvičení na bradlech skončil čtvrtý a na kruzích šestý, úplně propadl v přeskoku. Své olympijské vítězství ve šplhu doplnil dvěma tituly mistra světa ve víceboji družstev ze světových šampionátů v Lyonu 1926 a v Lucemburku 1930. Následující rok 1931 uspořádala Mezinárodní gymnastická federace mimořádné mistrovství světa v cvičení jednotlivců na nářadích. Ani na něm se Šupčík neztratil, byl třetí v cvičení na kruzích a pátý na bradlech.           

Během svého života vystřídal mnoho povolání, nakonec byl v 50. letech zaměstnán v písecké pojišťovně. Na jeho počest se od roku 1993 koná Memoriál Bedřicha Šupčíka, jež je soutěží ve šplhu na laně, disciplíně, která mu přinesla největší úspěch a v níž byl posledním olympijským vítězem.

Zpět