KAŠPÁRKOVÁ Šárka

Atletika, 20. 5. 1971 Karviná

Vysoká, krásná a plachá dívka začala s atletikou už na základní škole, pokračovala v ní jak na gymnáziu v Havířově, tak i při studiu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Nejprve se díky svým tělesným předpokladům soustředila na skok do výšky. V této disciplíně také na mistrovství Evropy juniorů 1989 ve Varaždině vybojovala výkonem 191 cm bronzovou medaili a rovněž v ní reprezentovala Československo na Hrách XXV. olympijády 1992 v Barceloně, kde však neprošla sítem kvalifikace.

Počátkem 90. let se však stále více začínala prosazovat nová atletická disciplína – trojskok žen. Trenér Michal Pogány přesvědčil Kašpárkovou, aby ji zkusila. Brzy se dostavily výsledky a trojskok začal v jejím atletickém životě dominovat. Na mistrovství světa 1993 ve Stuttgartu ještě skončila sedmá, následující rok si na mistrovství Evropy v Helsinkách skokem 13,98 m o jednu příčku polepšila. V roce 1996 se však už dočkala medailových umístění. Nejprve na halovém mistrovství Evropy ve Stockholmu získala stříbro a v létě na Hrách XXVI. olympiády v Atlantě dolétla skokem 14,98 m na třetí místo a k olympijskému bronzu. Přitom do páté série Kašpárková vedla a z druhého místa ji vytlačil jen lepší druhý pokus Rusky Inny Lasovské.

Stejné umístění zopakovala na halovém mistrovství světa 1997 v Paříži. Na otevřených drahách se však na jaře stávala jedničkou trojskokanských doskočišť a své postavení potvrdila v srpnu 1997 na mistrovství světa v Athénách, kde zvítězila výkonem 15,20 m, což byl tehdy dosud druhý nejlepší dosažený výkon. O prvenství na různých atletických mítincích se v trojskoku prala i nadále s Rumunkou Rodicou Mateescuovou a Britkou Ashií Hansenovou, často to byla právě ona, kdo stál na nejvyšším stupni. Druhé místo z mistrovství Evropy 1998 v Budapešti za Olgou Vasdekiovou z Řecka výkonem 14,53 m bylo proto pro ni určitým zklamáním.

Zpět