KORUNKA Václav

Lyžování, 24. 12. 1965 Jilemnice, okr. Semily

Počátky jeho sportovní dráhy jsou spjaty s Jiskrou Harrachov, hlavní část kariéry však prožil v lyžařském oddíle Dukly Liberec především pod vedením trenéra Bohuslava Rázla.

V únoru 1988 odjel na XV. zimní olympijské hry v Calgary. Na první závod v běhu na 30 km nebyl ještě nasazen, ve druhém – běhu na 15 km klasickým stylem – ale obsadil 28. místo a z reprezentantů Československa byl druhý nejlepší. Překvapivá změna počasí v noci před závodem štafet 4 x 10 km volnou technikou, kdy oproti předpokládanému oteplení naopak přituhlo a stopa byla ztvrdlá a rychlá, pak rozhodla o nasazení obou nováčků R. Nyče a Korunky na první dva úseky. Trenér Rázl totiž spoléhal na jejich obratnost při rychlých a často i nebezpečných sjezdech. Ani jeden ho nezklamal. Nyč rozběhl štafetu výtečně a předával na šestém místě s minimální ztrátou na první družstvo. Na druhém úseku se vpředu zřetelně vydělili kandidáti na poctu nejvyšší - družstva Švédska a SSSR. Za nimi probíhal urputný souboj mezi štafetami Švýcarska, Norska a Československa. Korunka oba týmy dojel a v přímém souboji o pořadí byl dokonce nejúspěšnější. "Dobře se mi běželo do kopců, ve sjezdech jsem trochu riskoval a málem jsem dvakrát spadl. V těch okamžicích mi nebylo moc dobře", komentoval svůj běh. Na svém úseku zajel třetí nejlepší čas, který byl nejrychlejší z československého družstva, a v polovině závodu předával na vynikajícím třetím místě. P. Benc po taktickém výkonu toto místo podržel a finišman L. Švanda pak s přehledem dovezl štafetu Československa na stupně vítězů.

Bronzová medaile byla jednou z největších senzací těchto her v bílé stopě a znamenala historický úspěch pro československé mužské běžecké lyžování. Na XVI. zimní olympijské hry 1992 v Albertville odjížděli lyžaři-běžci v podobném složení. Jejich medailové ambice ještě zvyšoval jen těsně prohraný štafetový souboj o stříbro na mistrovství světa 1990 v Lahti. Výsledky v individuálních závodech optimismus potvrzovaly. Korunka jako nejlepší československý závodník skončil v běhu na 10km klasicky sedmnáctý a po běhu na 15 km volnou technikou dokonce poskočil na 14. místo. Ovšem družstvo Československa ve složení Nyč, Lubomír Buchta, Benc a Korunka předchozí úspěchy nezopakovalo – sedmé místo bylo zklamáním, které nemohly napravit ani výsledky v běhu na 50 km volně (Korunka jako třetí z československých běžců se umístil na 13. příčce).

V roce 1994 se zúčastnil XVIII. zimních olympijských her v norském Lillehammeru, ale vůbec se mu nedařilo – v běhu na 10 km klasicky skončil 59., v kombinaci s 15 km volnou technikou se vyhoupl na 37. příčku. Štafeta České republiky dojela až na osmém místě. Na XIX. zimní olympijské hry 1998 v Naganu se už nekvalifikoval. V Dukle Liberec přesto trénuje a závodí i nadále.

Zpět