KŮRKA JanStřelba, 29. 5. 1943 Pelhřimov V Dukle Plzeň střílel z kulových zbraní různé disciplíny, standardní i libovolnou malorážku, velkorážní terčovnici ap. Od roku 1965 i na mistrovstvích světa a Evropy. Jeho nejlepším výsledkem bylo šesté místo z mistrovství Evropy 1965 ve střelbě z libovolné malorážky vstoje. Až přišly Hry XIX. olympiády 1968 v Mexiku a jeho první vystoupení ve střelbě libovolnou malorážkou 60 ran vleže na 50 m. Kůrka osvědčil klid a dobré soustředění a po šesté sérii už si byl jistý dobrým výsledkem: "Byl jsem přesvědčen, že jsem nastřílel 596 bodů, dvakrát jsem dal určitě devítku, u dvou střel jsem si nebyl jistý. Zapisovatel měl sice poznačeno jen 591 bodů, ale to se přece musí spravit při kalibrované kontrole." Spravilo a těch bodů bylo nakonec 598, což byl nový olympijský a světový rekord. Stejného výkonu dosáhl i Maďar Lászlo Hammerl, ale ten jednu ze svých devítek trefil v poslední položce. Výsledek byl naprosto nečekaný – první zlatá olympijská medaile pro střelce z Československa. Rozrušení z úspěchu bylo takové, že v dalších disciplínách už na světovou špičku nestačil, ve střelbě velkorážní terčovnicí skončil na 12. příčce, ve střelbě libovolnou malorážkou 3 x 40 ran ze tří poloh se dokonce propadl až na 29. místo. Následující rok 1969 se z mistrovství Evropy vrátil ověnčen třemi bronzovými medailemi ze soutěží družstev ve střelbě z libovolné malorážky vleže a 3 x 40 ran a z velkorážní terčovnice. V soutěži jednotlivců si v libovolné malorážce vleže vystřílel šesté místo. Startoval ještě na dalších mezinárodních soutěžích, ale žádného většího výsledku se už nedočkal. Po ukončení závodnické kariéry se stal trenérem a funkcionářem Armádního střediska vrcholového sportu Dukla Plzeň. Stál rovněž v čele Klubu československých olympioniků, dodnes je členem vedení Českého klubu olympioniků. |


Všichni medailisté od her v Aténách 1896
Archiv výsledků všech olympijských her
