KRATOCHVÍLOVÁ Jarmila

Atletika, 26. 1. 1951 Golčův Jeníkov, okr. Havlíčkův Brod

Neobyčejně poctivá, pracovitá a houževnatá atletka je bezesporu nejlepší českou běžkyní všech dob. Nejen svými úspěchy, ale zejména svým přístupem ke sportu a k životu byla a stále je příkladem pro nastupující generace.

S atletikou začínala 1967 ve Slavoji Čáslav pod vedením trenéra Miroslava Kváče, spolu s ním přešla v roce 1978 za lepšími podmínkami do VŠ Praha. Výsadní disciplínou Kratochvílové byl zprvu běh na 400 m, v něm dobývala v 70. letech své první úspěchy – pětinásobná mistryně Československa v hale, druhá na halovém mistrovství Evropy v roce 1979, trojnásobná halová mistryně Evropy v letech 1981–83 (roku 1984 zvítězila v běhu na 200 m). Postupně však začala běhat i kratší sprinty na 100 m a 200 m a počátkem 80. let rozšířila svůj rejstřík rovněž o běh na 800 m. V letech 1974–85 byla dvacetkrát mistryní Československa v různých bězích na dráze a v hale, vytvořila celkem 42 československých rekordů.

Na mezinárodních atletických oválech sváděla proslulé souboje s atletkou NDR Maritou Kochovou, později i se svou kolegyní v dresu Československa Taťánou Kocembovou. V paměti všech příznivců atletiky zůstanou s jejím jménem spojeny především následující události: 1. Běh na 400 m na Hrách XXII. olympiády 1980 v Moskvě, v němž v závěru podlehla Kochové a dosáhla "pouze" na stříbrnou medaili v čase 49,46 s; 2. Souboj "tří K" na mistrovství Evropy 1982 v Athénách, jenž opět skončil vítězstvím Kochové v novém světovém rekordu, druhým místem Kratochvílové a třetím Kocembové; 3. Finále štafety žen na 4 x 400 m na témže mistrovství Evropy, ve kterém Kratochvílová fantastickým finišem dotáhla československou štafetu na druhé místo; 4. Její fenomenální světový rekord v běhu na 800 m časem 1:53,28 minuta na mítinku v Mnichově krátce před prvním mistrovstvím světa v roce 1983 v Helsinkách, který dodnes nebyl překonán; 5. Na mistrovství světa 1983 v Helsinkách její vítězství v běhu žen na 800 m, a to krátce po semifinálovém běhu na 400 m, a následující den i její vítězství ve finále běhu na 400 m před Kocembovou v novém světovém rekordu 47,99 s; 6. Na témže mistrovství světa souboj československé štafety se štafetou NDR, kde ve finiši Kratochvílová už nedostihla německou závodnici D. Rübsamovou. Vzestup výkonnosti Kratochvílové na počátku 80. let sliboval velké naděje pro Hry XXIII. olympiády 1984 v Los Angeles. Bylo její velkou tragédií, že ČSOV odmítl účast na této olympiádě. Kratochvílová reprezentovala ještě na mistrovství světa 1987 v Římě, v běhu na 800 m skončila na pátém místě.

Po skončení závodní činnosti se Kratochvílová věnuje trenérství zprvu ve VŠ Praha, poté v Čáslavi, a to velmi úspěšně – na světových drahách se prosazují zejména její svěřenkyně Hana Benešová a Ludmila Formanová.

Zpět