Sportovci zavzpomínali na OH 1960 v Římě a Squaw Valley

Oficiální
Oficiální
3 Minuty čtení
3 Minuty čtení

Už půlstoletí uplynulo od zimních a letních olympijských her ve Squaw Valley a v Římě. Právě na tyto Hry si včera na půdě České televize na Kavčích horách zavzpomínaly tři desítky českých sportovců, kteří se jich zúčastnili. Setkání organizoval Český olympijský výbor.

Na letních olympijských hrách v Římě reprezentovalo Československo sto dvacet sportovců, kteří z italské metropole přivezli osm cenných kovů, z toho tři zlaté medaile. Hned dvě vybojovaly české gymnastky. Na kladině zářila Eva Bosáková, stříbro pak přidala s družstvem žen. V něm nechyběla ani legendární Věra Čáslavská, která se tehdy zúčastnila svých prvních Her.

„Bylo mi tehdy osmnáct let a byla jsem benjamínek celé výpravy. Byla jsem hrozně pyšná na to, že jsem olympioničkou,“ usmála se při vzpomínce na svou premiéru pod pěti kruhy Čáslavská. Gymnastické soutěže v Římě probíhaly ve slavných Karakalových lázních. „Snoubilo se tam moderní pojetí her s antikou, což bylo nádherné,“ rozplývala se. Ze sportovního hlediska ji uhranuli Japonci. „Fascinovaly mě jejich kočičí pohyby. Pro mě tehdy nepochopitelné. Například od Takashiho Ona jsem převzala některé prvky na bradla, třeba dvojný obrat,“ popsala Čáslavská. Nemohla nevzpomenout ani na zmíněnou dvojnásobnou olympijskou vítězku Evu Bosákovou, která už je v olympijském nebi. „Byla nejen vynikající gymnastkou, ale především výborným člověkem a kamarádkou.“

Medailově se dařilo také československým veslařům, kteří přivezli dvě medaile. Zářil především zlatý dvojskif Václav Kozák a Pavel Schmidt, bronz přidala osmiveslice. „Během Her jsme tehdy museli navštívit jednu tamní komunistickou organizaci. Všichni v sídle té strany měli strašně dobrou náladu, vedle Pepy Stalina jim tam visely na zdi i portréty Beriji nebo Trockého, které Stalin popravil,“ vzpomíná člen bronzové osmy Luděk Pojezný. „Nakonec jeden italský soudruh vylezl na stůl a začal mluvit. Mysleli jsme, že nás vítá coby průkopníky socialismu. Jenže překladatel nám řekl: On vás nevítá, on ztratil klíče a ptá se, jestli je někdo nenašel,“ zasmál se Pojezný.
 
Zápasník Bohumil Kubát do studia přinesl medaili, kterou získal v těžké váze řecko-římského zápasu. Bronzem se před kamerami pochlubil i boxer Josef Němec, na setkání však chyběl jeho zlatý kolega Bohumil Němeček, který nedávno zemřel. „Byl to výbornej kluk. V Římě Bohouš předvedl taktiku, kterou nás naučil můj táta,“ podotkl Němec.

Pro nemoc scházela u atletického stolu stříbrná Dana Zátopková. Tyčkař Rudolf Tomášek připomněl, jak výrazným způsobem se tehdy lišila jeho disciplína od té dnešní. „Skákali jsme ještě do písku. Před závodem jsme museli píseček načechrat, a pak záleželo na tom, jakou kdo chytil rotaci. Na jiných závodech jsme skákali třeba i do pilin nebo do sena,“ usmál se. „A když jsem začínal, měl jsem bambusovou tyč, později kovovou,“ dodal další perličku.

Ze zasněženého amerického Squaw Valley přivezli čeští olympionici v roce 1960 jen jednu stříbrnou medaili – zajistil ji krasobruslař Karol Divín. Českolovenská výprava ovšem byla tehdy málo početná – vedle hokejistů už jen po dvou lyžařích a krasobruslařích. „Na výsledky závodů jsme tehdy čekali asi hodinu. Vypočítával je obrovský počítač, který byl v autobuse,“ usmál se Divín, který si jako talisman nechal klíče od pokoje v olympijské vesnici.

Hokejisté skončili čtvrtí, když je v rozhodujícím zápase porazili domácí reprezentanti 9:4. „Narazili jsme tehdy i na Austrálii, za ní hrál bratr Franty Tikala. Společné setkání před utkáním oba obrečeli, v zápase pak naneštěstí bráchovi, kterýho dvanáct let neviděl, zlomil ruku. A to mu ještě před utkáním říkal: Hlavně nejezdi na moji stranu!“ vzpomněl Karel Gut.

Na setkání panovala velmi dobrá nálada. „Olympionikům, kteří nás reprezentovali, jsme chtěli jednak udělat radost společným setkáním, a také jsme je chtěli znovu představit naší veřejnosti,“ vysvětlil předseda ČOV Milan Jirásek důvod příjemného dostaveníčka.


 

Záznam pořadu na ČT4



-ted-

líbil se ti článek?