Ptají se, píšou, učí se a mrznou. Olympiádou žijí i mladí novináři

ODM 2016
ODM 2016
5 Minut čtení
5 Minut čtení

Na Olympiádě dětí a mládeže v Ústeckém kraji se sešli nejen talentovaní sportovci, ale i mladí novináři z celé republiky. Český olympijský výbor pořádá v souvislosti s hrami 3. ročník projektu pro začínající žurnalisty a dává jim příležitost, aby si vyzkoušeli atmosféru velké sportovní akce a práci na ní.

„Projekt Mladí novináři má dva hlavní pilíře,“ popisuje program Tomáš Houska, PR manažer olympijského výboru. „Zaprvé chceme zapojovat do našich projektů mladé lidi a být v kontaktu s těmi, kteří se zajímají o média. Zadruhé chceme lidem umožnit, aby se podívali na sportoviště, vyzkoušeli si práci pod tlakem na olympiádě a okusili novinářské řemeslo v praxi,“ přibližuje.

Do Ústeckého kraje se sjelo celkem 14 novinářů ve věku od 18 do 24 let. Přicestovali z různých koutů republiky – z jižních Čech, Prahy, východní Moravy, Ostravska a dalších, díky čemuž utvořili pestrý tým. Jedinečný mix regionů mnohdy přinesl úsměvné jazykové střety, které pomáhaly udržovat v kolektivu pohodovou atmosféru. „Hele, ty sporty sou výborný, viď?“ znělo mnohdy tiskovým centrem. „Dobre jak cyp,“ přikyvovala druhá strana stolu.

Pod vedením Tomáše Housky a vedoucího sportovní redakce iDNES.cz a MF DNES Ondřeje Trunečky psali účastníci pro oficiální web olympiády a spravovali sociální sítě – převážně Facebook, Instagram a Snapchat. Praktickou práci v terénu dále doplňovaly vzdělávací besedy s profesionály, například se sportovním redaktorem MF DNES Tomášem Mackem nebo s Ondřejem Kalátem ze sportovního úseku hokejového svazu.

Novinář, ten tvrdej chleba má

Takhle vypadal jeden z perných dnů mladých redaktorů. Je pondělí, 6:40 ráno. Budík zvoní a první účastníci pomalu vylézají z postele. Od 7 hodin mají nachystanou snídani, po níž se rozjíždějí na sportoviště. Cínovec má sraz v 8:15.

V 8:30 přijíždí řidič s autem, a Cínovec tak konečně vyraží. „Jedeme Snapchat a boucháme Instagram,“ připomíná Houska na Facebooku, který slouží mladým novinářům jako nástroj pro společnou komunikaci. Po příjezdu není mnoho času. Pětice reportérů chvátá obhlédnout sportoviště a cestou se kochá nádhernou zimní krajinou. V 10 hodin startuje běžecký závod, novináři sledují své potenciální respondenty nebo se baví s trenéry.

„Ty děti, jak pěkně fandily... Dals to na ten instáč?“ ptá se Houska Vojtěcha Juráka, když se v 11:30 schází v restauraci poblíž. Dal. Okamžitě si proto spokojeně plácnou. Postupně ke stolu přichází také ostatní, začínají přepisovat nabrané rozhovory a psát své příběhy. Do toho sem tam přikusují trochu oběda. Novinář totiž nejí, když má hlad, ale když má čas. „Všechny články posílejte Ondrovi Trunečkovi na kontrolu. Dopište, co máte, a pojedem. Co ten snap?“ rozkazuje Houska ve 14 hodin.

Odpoledne se celá výprava postupně schází v olympijském domě v Chomutově. Sraz je v 17 hodin. Někteří jen tak vykládají nebo svačí, většina však dopisuje své texty. Po příchodu posledního se hodnotí texty, práce s webem a sociálními sítěmi, následuje debata s Trunečkou o sportovní žurnalistice. V 19:30 navíc přijíždí dlouholetý sportovní redaktor Tomáš Macek, s nímž mladí novináři diskutují o řemeslu, jeho zážitcích a zkušenostech.

Teprve po 21. hodině se všichni přesouvají na hotel, kde pak většina na základě Trunečkových poznámek předělává své texty. Učí se. A ti šťastnější, kteří mají hotovo (mnoho jich není), si užívají volna. Do postele se mladí novináři dostávají až hluboko po půlnoci. „Pět hodin spánku? Luxus,“ říkají si někteří.

Ráno celý kolotoč začíná nanovo.

Je ti teplo, děvče?

„Máme možnost potkat se se špičkami oboru, kterému se chceme věnovat. To je přínos sám o sobě,“ má jasno Šimon Sedlařík z Ostravy. „Člověk se pořád učí a nikdy se sebou nemůže být spokojený. To je to největší, co si odsud odnáším,“ pokračuje Sedlařík. Olympiáda dětí a mládeže je pro něj první velkou akcí, jíž se jako novinář účastní. „Kromě nových přátel je pro mě velkým zážitkem rozhovor s hokejistou Davidem Moravcem, vítězem her v Naganu.“

Práce na zimní olympiádě neprobíhá jen v teple tiskových center. Naopak často se musí do terénu, což letos znamenalo například pohyb v mrazu na sportovišti. „Pro mě osobně je to taková oběť. Ráda bych se oblékla hezky, ale místo toho se musím obléknout co nejpraktičtěji,“ svěřuje se Tereza Zimovjanová z Prahy. Na horských disciplínách přitom teploty mnohdy klesly až pod – 10 °C. „Chodím tu proto ve snowboardové bundě a pod džíny nosím dvoje podvlíkačky.“

Aleš Skok z Týnu nad Vltavou si pochvaluje především odborné vedení Ondřeje Trunečky. „Je to naprostý profesionál. Nejen mně, ale nám všem předává mnoho zkušeností,“ usmívá se mladý novinář, jehož praxe se zatím týká hlavně jihočeského regionu. „Píšu pro Budějckou drbnu, pro volejbalový oddíl Jihostroje a pro Motor České Budějovice,“ popisuje.

Kolik sportů vidíš, tolikrát jsi člověkem

„Den předem společně vytváříme redakční plán. Pokud to jen jde, chceme pokrýt všechna sportoviště. Lidé se střídají tak, aby si vyzkoušeli co nejvíce sportů,“ přibližuje Houska organizaci práce. Novináři mají možnost vidět úplně všechno a dostat se do zákulisí. Díky tomu se seznámí i s disciplínami, které třeba dosud viděli jen z televize. „Dostanou se do buněk, za trenéry nebo na start. To se jim už v budoucnu nemusí povést,“ pokračuje PR manažer.

Velké množství času věnuje účastníkům Ondřej Trunečka. „Jsem tady vlastně v roli editora, který dává aspoň částečnou zpětnou vazbu. Na mladých reportérech je patrný zájem o sport, psaní je baví, ale potřebují občas poradit: jak správně text vystavět, na co si dát pozor nebo jaké výrazy nebo spojení působí nepatřičně,“ říká zkušený novinář. Ten zároveň vidí posun v práci svých svěřenců. „Je znát, že se většinou hlavně učí, ale učí se rychle. Každý den píšou hned několik textů a je na nich patrný pokrok. Na věci, které si říkáme, si snaží dávat pozor.“

Český olympijský výbor si projekt pochvaluje. „Někteří z účastníků později začínají pracovat v médiích, jejich kariéra se slibně rozjíždí. Z toho máme radost,“ říká Houska. „Rozhodně neříkáme, že je to díky olympiádě. Ale tento program jim může pomoct otevřít oči. S některými mladými novináři pak spolupracujeme i na dalších projektech.“

Autor: Vojtěch Jurák – projekt Českého olympijského výboru Mladí novináři

Více článků od mladých začínajících novinářů v rámci programu ČOV "Mladí novináři" najdete zde.

líbil se ti článek?