70 let Jiřího Rašky!

Tiskové zprávy
Tiskové zprávy
2 Minuty čtení
2 Minuty čtení

Když v roce 1968 v Grenoblu poprvé zacinkalo zimní olympijské zlato na hrudi českého reprezentanta, popsal zážitek ze skokanského můstku novinář a spisovatel Ota Pavel.

„Byl to nádherný let v nekonečném tichu, který trval kratičký lidský věk. Malíř a redaktor Ota Mašek skoro omdlel, fotoreportér Jarda Skála přestal fotografovat. Trenér Remsa si omýval obličej sněhem a písklavý skokan Nor Wirkola přestal pískat.“
 
Skokanem, který tak oslnil publikum, rozhodčí i novináře, byl Jiří Raška. Na zopakování jeho zlatého úspěchu čekali čeští sportovci celých třicet let až do hokejového turnaje v Naganu.
 
Pracovité válečné dítě
„Po válce byla chudoba, jako většina kluků jsem se zabýval sportem, nic jiného tehdy nebylo,“ vzpomíná na svoje začátky Jiří Raška. Narodil se 4. února 1941 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Hrál fotbal, házenou, nakonec ale vyhrály lyže. „U nás se říkalo, že se tam děti rodí s lyžema na nohou,“ směje se Raška.
 
Brzy se dostal do reprezentace, kterou vedl trenér Zdeněk Remsa. „Bylo nám tehdy od šestnácti do dvaceti let a byla to bezvadná doba. Díky tvrdé práci, kterou nám Remsa ordinoval, jsme se vypracovali a ve světě nám neřekl nikdo jinak než Remsa Boys. Když jsme přijeli na závody, soupeři se děsili, že nás přijelo osm nebo deset a že je tím pádem posuneme o několik míst dozadu.“
 
Medaile a světový rekord
Jako závodník se zúčastnil dvou olympiád a tří mistrovství světa. V Grenoblu 1968 získal kromě zlaté na středním i stříbrnou medaili na velkém můstku. O rok později skočil světový rekord v Planici. Před domácím publikem vybojoval stříbro na mistrovství světa v Tatrách 1970. Zvítězil na Intersportturné 1971, na šampionátu v letech na lyžích v Planici 1972 získal bronz. V roce 2003 byl vyhlášen českým lyžařem století. 
 
Skokanský rod
Ke skokanské kariéře inspirovali Jiřího Rašku bratranec se strýcem, kteří skákali před ním. Když nadobro odepnul lyže, pokračovali v jeho stopě syn Jiří a vnuci Jan a Jiří Mazochovi.
 
Sám Raška sportem nikdy žít nepřestal. Pokračoval jako trenér, funkcionář ve Frenštátě, na lyžařském svazu a v Českém klubu olympioniků. Letos slaví sedmdesáté narozeniny. „Sport je můj celoživotní doping. Bez toho bych tu už nebyl,“ tvrdí pracovitý olympionik.
 
-vs-
Foto: Národní muzeum a archiv ČOV

líbil se ti článek?